Strážní duchové

Čtenářka Ivona mi napsala zajímavý dopis:

Každý den s oblibou sleduji Váš pořad na televizi Kino svět, a teď jsem také narazila na internetu na Vaše stránky. Rozhodla jsem se tedy, že Vám také zašlu pár svých zážitků do rubriky čtenářů:

Velice divný zážitek  se mi stal cca před 6 lety. Bylo to v zimě a já spěchala ráno do školy na přednášku na zdejší univerzitu, když na mě někdo zavolal, já se zastavím, otočím se a v tu chvíli pár kroků přede mě spadne z vysokého domu kus obrovského ledu, který se roztříští na milion kousků. No já zůstanu jak opařená, kdybych udělala těch několik kroků, tak mi to spadne přímo na hlavu a měla bych z toho těžce pohmožděnou hlavu, míchu, nebo by mě to rovnou zabilo. Byl to opravdu velký kus ledu. A teď ještě ta pointa: když jsem se dívala, kdo to na mě zavolal, tak tam nikdo nebyl, prostě ulice za mnou byla prázdná, v oknech nikdo nebyl, prostě nic. Dodnes to nechápu, že jsem zřetelně a hlasitě slyšela zavolat své jméno - a pak nic. Každopádně mě to zachránilo před jistým úrazem. Zkrátka nevím, zda šlo o hlas podvědomí, nebo co to mohlo být.

A tady mám příběh mého kamaráda. Před dvěma lety jsem se svým kamarádem a kamarádkou jela na výlet do Hradce Králové. Chtěli jsme se podívat na muzeum bitvy u Sadové z roku 1866 a projít se stezkou po lesu Svíb, kde padlo asi 10 000 vojáků z této prusko-rakouské bitvě. Tak po prohlídce muzea jsme šli po lese, kde bylo spousta různých pomníčků jako připomínky padlých vojáků. Normálně jsme si povídali, když v tu chvíli kamarád strašně zařval a z ničeho nic utíkal pryč. My jsme s kamarádkou nechápaly, co se stalo. Doběhly jsme kamaráda a ptaly se ho, co se mu stalo. Kamarád říkal, že za stromem viděl vojáka v bílé uniformě, a že když udělal pár kroků, tak si všimnul, že nemá nohy! Zkrátka že byl jen do půl pasu a od pasu nic neměl. Prý viděl docela zřetelně, jak nás ten muž pozoroval, a tak si myslel, že je to někdo převlečený za vojáka a že se tam třeba něco natáčí a podobně. Kamarád byl hrozně vyděšený, ale já musím říci, že jsem tam nic a nikoho neviděla a kamarádka taky ne. Tak nevím, možná se mohlo jednat o nějakou fantazii nebo přelud, ale prý na takových místech, kde zemřelo hodně lidí, se tohle občas stává.