Zajímavý přehled tajemných míst

Na komerčních stránkách, označených "Olomoucký Šikula", shromažďuje jejich autor pozoruhodný přehled různých místních zajímavostí, pověstí, bizarností a nevysvětlitelných jevů. Často čerpá i z mých knížek a z těchto mých stránek. Má tam ovšem i věci z jiných zdrojů, dokonce i takové, o kterých jsem doposud nevěděl. Pro zájemce o regionální záhady stojí za to občas nahlédnout na TYTO STRÁNKY

Na ukázku jsem si pro změnu zase já od něho vypůjčil dva články, které mě zaujaly:

KUKLOV-NEDOKONČENÝ KLÁŠTER

Kuklov je vesničkou v krásném přírodním prostředí, civilizací téměř nedotčeném, asi 17 kilometrů severozápadně od Českého Krumlova, pohlíž obce Brloh. Působivý prostor vysokého nedokončeného kostela působí na vnímavého návštěvníka silným dojmem.  

Z dostupných historických pramenů je zřejmé, že koncem XIV. století zde stál hrad, který patřil králi Václavovi IV. - jmenoval se Kuglvajd. Pozůstatky tohoto hradu se nacházejí v lese přes silnici proti kuklovské osadě. Kromě obrysu hradeb, který se souvisle rýsuje v lesní půdě, zůstaly jako jediná památka malé zbytky zdí na skále, do které byl asi vylámán průchod. Klášter zde měl být založen již v roce 1395, avšak údaj z listiny, datované 5. dubna 1495, kterou Petr a Oldřich z Rožmberka dovolují poustevníkům - paulánům - aby se usadili v lesích nad Kuglvajdem, je o sto let starší. Listina hovoří o tomto místě jako o poušti - tedy o místě opuštěném. Poustevníci nazývali své místo Poušť sv. Ondřeje. Začali si zde stavět kostel, možná že pokračovali na starší stavbě - ale ten nebyl nikdy dokončen, ani kaple na jeho jižní straně, a další budovy. Na dochovaných kamenných článcích jsou letopočty 1509, 1512 a -1514

Vždyť zde žili lidé a jejich osudy nebyly lehké. Kostel býval součástí kláštera řádu sv. Františka, jemuž předcházel blízký hrad Kuglvajt. Hrad roku 1395 dobyl a rozbořil Jindřich z Rožmberka, v té době vůdčí postava spiknutí vysoké šlechty proti králi Václavu IV. a dnes jsou jeho zbytky jen sotva patrné.
     Ani klášter neměl lehkou existenci a roku 1517 dorazila až sem krvavá ozvěna náboženských bouří v sousedním Německu. Katoličtí mniši, kteří neutekli, byli pověšeni, klášter vyrabován a zničen. Františkáni s pokorou a trpělivostí vybudovali svůj klášter znovu a po desetiletích se opět opakovala podobná tragédie. Finanční a lidské prostředky potom již nepostačovaly na obnovu kláštera a hlavní loď kostela stojí bez zastřešení s odkrytými kamennými zdmi. Celá staletí.

   Jiná verze vypravuje:  V dávných dobách přišla ze slunné Itálie na naše území skupina mnichů – Pavlánů. Právě toto krásné místo je zaujalo natolik, že se rozhodli vybudovat zde klášter. I tehdejší majitel panství byl jejich nápadem nadšený a štědře mnichy podporoval. Zatímco v Čechách rostl nový klášter, v Itálii řád Pavlánů zmíral, až zanikl úplně. Pramen peněz vyschl, řádoví bratří se rozprchli a nedokončenou stavbu ponechali svému osudu. Ta se pak stala zdrojem levného stavebního materiálu pro chudý lid. Snad všechny kuklovské chaloupky mají ve svých zdech kameny nedokončeného kláštera.

   Nejen pod klášterem ale takřka pod celým Kuklovem vedou podzemní chodby, v dnešní době již z velké části zavalené a zatopené. Dle lidového vyprávění jsou hotovým bludištěm a táhnou se přes šumavské hvozdy až do Bavor. Jedna z chodeb údajně ústí pod hlavním oltářem brložského kostela. Mnoho lidí se zachránilo útěkem těmito chodbami, když sem v 15. století přitrhla husitská vojska v čele se svým slavným vojevůdcem Janem Žižkou z Trocnova a dobila a vypálila zdejší hrad. Ještě dnes se prý z podzemí ozývá nářek těch, kteří zde zbloudili a zahynuli. Obyvatelstvo bylo smíšené, z větší části však převládali Němci, neboť vesnička již ležela na území Sudet. Dlouhou dobu zde žili Češi a Němci vedle sebe v poklidu. Ten pak narušila 2. světová válka a po ní odsun německého obyvatelstva. Na Kuklov přišli komisaři, označovali Němce určené k odsunu a konfiskovali jejich majetek. Na něj pak obratem ruky dosazovali své lidi. Ještě dlouhou dobu po válce stál vpravo u silnice vedoucí z Kuklova do Smědče německý tank. Místní kluci si v něm hráli na vojáky. Ani netušili, že původní posádku tvořili chlapci jen o něco málo starší než oni sami. Přijeli v noci, snad i zabloudili a chtěli se zeptat na cestu. Místo toho je někdo zavraždil a jejich těla odpočívají neznámo kde. Kolik zla, prolité krve a hořkých slzí již viděly zdi tohoto gotického kláštera?

              Legendy a vyprávění:
Při vpádu švédského vojska do kuklovského kláštera bylo pobito několik mnichů a zbytek řeholníků, kteří nestačili uprchnout tajnou podzemní chodbou, byl pochytán a pověšen na velké lípě před klášterem. Jeden se zachráněných mnichů, zbožný bratr Erazim, se po této události usadil v hlubokém hvozdu Blanského lesa, kde si na mýtině u skalního převisu zřídil poustevnu. Poustevník, dlící neustále na modlitbách a žijící pouze ve společnosti ochočené laně, se stal brzy vyhledávaným duchovním rádcem venkovanů z okolních vesnic. Jedné tuhé zimy však roztrhala poustevníka divá zvěř. Zbytky jeho těla pochovali vedle poustevny. Od té doby se toto místo nazývá U černého muže na památku zbožného poustevníka, který označení černý muž získal díky barvě svého řeholního hábitu.

    Za pěkného letního dne působí zříceniny kuklovského kláštera přímo idylicky,mezi skalami,kde stával hrad pak rádi hledáme příjemný stín.Se soumrakem jako by na nás, ale padla podivná tíseň,dokonce jsme ochotni přiznat,že slyšíme jakési tajemné zvuky,vycházející z podzemí.Možná to ani není naše fantazie,možná se to opravdu ozývají duše,bloudící kdesi v labyrintu chodeb pod námi.... Leckdo potvrdí, že tudy prošel,ale spěchal,aby ho tady nezastihla tma….

NORBERSKÝ LES U MORAVSKÉHO BEROUNA

  Norberkské Lesy se nachází asi 5km od Města Moravský Beroun, kolem obce Norberčany. Na obci není nic zajímavého, ale konkrétně v okolních lesích se nachází zajímavá místa, zejména opuštěná nacistická pevnost, ležící uprostřed lesů asi 18km severovýchodním směrem.
V roce 1941 byl v tehdejších lesích vystavěn bunkr, pevnost nebo tajné stredisko pro výzkum čehosi utajeného. Podle pamětníků se tam po 2. světové válce vozil beton a olovo. Asi se už nedozvíme, co se tam přesně zkoumalo či dělalo, ale dodnes se mezi místními obyvateli traduje, že je tam zalitá v zemi obrovská základna, známá pod krycím jménem Hunttrest Fortres, o které se zmiňují některé tajné nacistické spisy. 
  17.6.1981 se tam stala podivná věc. Asi v 21:00 se z jedné ohrady s krávami začaly ozývat zvláštní zvuky, slyšitelné po celé obci.  Druhého dne našli 13 krav roztrhaných. A to se opakovalo asi 3 měsíce po sobě. Marně se snažili viníka chytit.  Na obecním úřadě a v archivních spisech lze najít záznamy, že to nebyl jediný případ. Mají tam asi dalších 40 spisů o roztrhaných krávách a jiných zvířatech, dokonce prý i o člověku. 

Není mi ale známo, jestli tahle fakta jsou pravdivá, nebo  jen fikcí. Na netu nikde, kromě dvou stránek, není o tom zmínka.