VÁŽENÍ ČTENÁŘI

Dne 30.4. 2013 jsme navštívili les Bor. byl to pro mě nezapomenutelný zážitek .Od té doby, co jsme tam byli, mám neustálé nutkání les znovu navštívit. Fotila jsem jak smyslu zbavená; na některých fotkách jsou podivná červená, modrá a zelená světla, a jinde zase orby. A od první návštěvy mám furt sny, jak uprostřed lesa za závorou tančím na hudbu s neznámým mužem v unifromně, na hudbu, která zní jako klavír a flétna. Je to strašně krasný sen. Pokud víte, co to znamená, budu ráda když mi dáte vědět.

Ta kaple Máří Magdalény je fakt děsivá, ta tvář se ze zdi na člověka přímo dívá. A ta lípa, co se o ní zmiňuje vaše babička, ta prý rostla přesně na tom místě, kde přes hřbitovní zeď skočil ten umrlec, jak o něm píše Erben v baladě "Svatební košile". Ten strom býval strašně pokroucený a kmen měl plný boulí a snad časem dokonce uschnul, ale to nevím přesně. Slyšela jsem i od jiných lidí, že v koruně toho stromu hučel divný vítr.

Děkuji za zajímavý postřeh. Víte někdo něco bližšího o té lípě na velhartickém hřbitově? Pokud ano, připište to sem do diskuze.
Ta vichřice, vznikající na jediném místě, zatímco v okolí panuje bezvětří, je zvláštní fenomén. Když jsme putovali podél Ohře, narazil jsem na něco podobného v městečku Ostrov nad Ohří. V areálu piaristického kláštera tam stojí červeně omítnutá kaple Panny Marie Einsiedelské, k níž vede dlouhé barokní schodiště. Místní kroníkář zaznamenal koncem 19. století podivný jev. Za bezvětří a slunného dne se tam najednou zvedla hrozivá vichřice, větrný vír, jenž způsobil mnoho škod, ovšem jen několik metrů kolem kaple. O kus dál se na stromech nepohnul ani list. Také obraz Madony na oltáři navzdory čištění trvale černal. Přisuzovalo se to vzteku ďábla, který byl mnichy vyhnán ze svého zdejšího působiště. Je zvláštní, že základní kámen kláštra byl posvěcen roku 1666. Že by číslo ďábla?

Jste si jistá, že to má být lípa??? Já si myslím, že to je třešeň...a ta je tam pěkně pokroucená dodnes :-)

Moje babička vyprávěla o lípě... Mohl to být ovšem jiný strom, který už třeba uschnul a nebo byl z jiných důvodů poražen. Nevím jakého věku se dožívají třešně... Kde roste ta třešeň, kterou zmiňujete, ve kterých místech?

Vojenský objekt na místě bývalé jeskyně sv. Prokopa je velmi podivný. Je to velmi zajímavé, nicméně na zjišťování věcí okolo tohoto objektu si člověk musí dávat dobrý pozor, aby se někomu jeho přílišný zájem neznelíbil.
Nicméně zajímá mě především vše to, co se tam stalo. Kromě vražd, jak jsem Vám již psala, jsem snad jednou viděla i článek o tom, že tam byli masově vyvražďovaní Židé za 2. sv. války. Nevím, co je na tom pravdy. Snažím se to dohledat, ale je to velmi těžké. Chtělo by to někoho staršího, kdo si tuto dobu pamatuje a mohl by mně o tom říci více.
V každém případě, proč se tomu věnuji. Kamarádka si přímo libuje v procházkách nočním Prokopákem. Když tam byla cca před 3 lety, podařilo se jí u jednoho z přejezdových mostů (ten nejblíž u vojenského objektu) vyfotografovat něco, co je nám záhadou. Na snímku, který byl focený mobilním telefonem, se objevila bílá postava ve tmě. Postava vypadá skutečně věrohodně. Musím zde uvést, že nikdo s mobilem ani fotografií nemanipuloval! Postava je opravdu dobře viditelná a vypadá to, že má na sobě vojenský kabát s brašnou. Nicméně v současné době je v zkoumání grafiků.
Tak uvidíme, co odhalí.
Jen si prostě myslím, že to, co se stalo vaší vnučce, že měla zvláštní pocit, je opravdu na místě řešit, nebo se o to zajímat, protože já jsem toho názoru, že v prokopském údolí se dějí nějaké anomálie.

šel jsem ze školy,a kdyš jsem byl už skoro u domu tak se Renau Transport za mnou pohibovalo.A jak sem odemikal dveře tak to auto začalo blika světlama.Ale v tom autě nikdo nebil je podivné.

Michale, to je ještě záhadnější než vaše měkká a tvrdá "i" :-). Ale teď vážně: opravdu v tom autě nikdo nebyl? Nebo obrys řidiče z vašeho pohledu vymazal nějaký reflex na skle okna?

Dobrý den,po přečtení Erikova článku o záhadném domu s průčelím v zaniklé osadě Pustina na Šumavě, jsem si vzpoměla na místní pověst. Kdysi jsem navštívila jednu kamarádku, která žila na samotě, pár kilometrů od Pustiny. Tam jsem i tuto barvitou pověst slyšela. Odehrálo se to vše v padesátých letech právě v tom domě s průčelím. Žil tam kdysi lékař Kostrouch, který tam pořádal různé okultní seance se svojí záhadnou společností. Údajně toto společenství vyvolalo bytost z jiné dimenze, která měla léčit lidi. Bytost prý léčila i škodila, Kostrouch ji živil koňským masem. Společenství prý v brzku postupně umíralo, poslední zbyl Kostrouch. Po jeho smrti bytost živila jeho manželka, později se odstěhovala, a od té doby se v této oblasti objevují rozsápaná zvířata. Údajně se zde ztráceli i lidé. Zároveň ale někteří v těchto končinách byli záhadně vyléčeni. Bytost měla mít údajně medvědí hlavu. Zní to trochu přehnaně, ale pověst je to pěkná.

Děkuji, to je téma pro velmi tajemný, až hororový příběh. Možná je to zkreslený obraz skutečných událostí a nějakého starého mýtu... Ale každopádně se jím budu i nadále zabývat!