Povelikonoční dárek pro mé věrné čtenáře! Doplnil jsem poslední kapitoly románu, takže teď už je kompletní. pravda, nad posledními kapitolami ještě přemýšlím, možná doznají časem nějakých úprav, ale nechal jsem je zatím v téhle hrubé pracovní verzi, abych ukojil vaši zvědavost. Jestli příběh vyjde tiskem, zmizí dočasně z internetu, s tím se musí počítat. Ale všechny možnosti jsou zatím otevřené, tak uvidíme.
Jsem zvědav na vaše názory, pište mi je sem, třeba jenom bezprostřední dojmy, nebo kdo chce, tak přímo recenze. Rád bych věděl, co ještě na příběhu vylepšit, vyjasnit atd. S vaší pomocí může být lepší!

Nechci to zakřiknout, ale přivrženci tohoto románu by se snad mohli dočkat i jeho knižního vydání. Je to rozjednané s jedním nakladatelem. Uvidíme.

Přívrženci hlavně chtějí pokračování!!!

za zatím poslední kapitolu k Sekeře strážců, která přišla přesně v den mých narozenin:)

Tak ještě dodatečně vše nejlepší k narozeninám. Doufám, že ta kapitola vás potěšila, i když nebyla zabalena v dárkovém papíře :-)

Ty si ale umíš vybrat chvíli pro pauzu. Že by zamilovaná holka uspěla tam, kde slabá mužská duše opě pohořela? Už jsem čekal happy end a chystal se brblat, že jsi uspěchal konec, a najednou bumho, Jana sestřelí zrcadlo do duše. "Román na pokračování" se Ti, Otomare, pomalu mění v ságu o lidech a jejich duších, a o zemi v ročních cyklech. Tvoje krajina je neuvěřitelně skutečná, je vidět, že ji má "Prof. krajinolog Otomar" ohmatanou až ke kořínkům. A dokonalé je, jak jsi ji pomocí "drobných" mytologických odkazů dokázal oživit. Tvoje země se na jaře mladá probouzí, přes léto dospívá do ženskosti a na podzim rozkvétá mateřstvím, zima je smrt. Vypadá to, jako bys měl nastudovaného Máchala nebo Eliadeho, přitom Tě ale podezírám, že jsi k takové vizi přišel instinktivně - posloucháním nejrůznějších pověstí, pověr, místních bájí, pohádek atd. a procházkami po mnoha místech. Hluboká poklona, Otomare.

Díky, Zdeňku, pochopil jsi naprosto přesně "o čem to je" :-)

Teď prosím čtenáře o chvilku trpělivosti. V krátkém rozmezí jsem přidal pár kapitol, ale teď se musím soustředit na jinou práci. A právě tu následující kapitolu, kdy se opět vrátíme k Modroočce a Myšce( neboť na téhle dvojici teď bude ležet tíha boje s neprozřetelně vypuštěným Gidžichem!), si musím důkladně rozmyslet. Původní verzi této kapitoly, napsanou počátkem devadesátých let minulého století, chci totiž zcela předělat.

Ahoj!

Velmi hezké Jan i Modroočka. Nejvíc se mi líbil Gnóm a malá Myška (doufám že Myšku potká Gnóm a bude na ni hodný a ať jí splní ňáké přání). :-) :-)
Bude mít Gidžich také nějakého kamaráda?

Ano, můžeš se těšit Gnóm nakonec Myšku potká, i když to bude trochu zvláštní setkání. No, a Gidžich není zrovna bytost moc přátelská, jen se podívej do prvních kapitol, co v lese způsobil. S ním opravdu nejsou žerty :-)