Vážený pane Dvořáku, vážený PANE spisovateli. Neznám Vaši adresu, na kterou bych Vám mohla napsat, volím tedy tuto cestu a snad se k Vám můj srdečný pozdrav a dík dostane. Musím Vám totiž povědět, že krásnější, zajímavější a lépe napsanou knihu, než je Vaše Vřeteno OSUDU, jsem nikdy nečetla. ( A to jsem knížek za celý svůj život už přečetla stovky.) Vřeteno osudu je kniha zajímavá, naučná i poučná, moudrá, něžná i silná - prostě KRÁSNÁ . Za všechny, kteří ji četli a neradi po přečtení odkládali Vám, PANE SPISOVATELI, děkuji.
Přeji Vám hodně zdraví a ještě mnoho krásných knížek.
Věra Rybová

Nevím, jestli je taková chvála zasloužená, jsem dojat a mám radost, že moje slova našla odezvu, v jakou jsem doufal.

Vřeteno osudu.. tahle knížka by se měla stát doporučenou literaturou pro studenty, protože přibližuje život a sny K.J.Erbena, dalších osobností té doby a dobu obrození lépe než se dozví v hodinách literatury a dějepisu...Oto, knížku jsem teď dočetla a jsem toho plná..uvědomila jsem si, že máte něco společného. I Ty se jevíš na první pohled jako velmi veselý ( což i jsi ) člověk,co nezkazí žádnou legraci, ale dříme v Tobě velká a čistá duše skutečného romantika.

Díky, Lenko, je vidět, že už mě dost znáš :-)

Dobrý den pane Dvořáku,
právě jsem podruhé během tří dnů přečetl Vaší skvělou knihu PO STOPÁCH ČARODĚJŮ PODÉL ŘÍČKY STŘELY.
Druhé čtení již bylo s turistickými mapami a poznámkovým blokem.
Vynikající!!!!
Ta místa jsem myslel, že dobře znám… ale kdepak!!! Jsem na samém začátku a velmi se těším na to pravé objevování již poznaných míst, jak jsem si troufale myslel:-)
Rozhodl jsem se Vám tímto poděkovat, a hle! - máte dnes svátek. Tak tedy VŠE NEJ.
Žiji v Karlových Varech a velmi často navštěvuji různá místa v širokém okolí a chybí mi podobné poutavé knihy o Doupovsku a Českém lese…
Myslím, že tato krásná, tajemná, opuštěná místa by mohla být pro Vás výzvou a předpokladem dalších čtivých publikací z Vašeho pera.
Zkuste nad tím prosím popřemýšlet.

Držím palce a přeji VŠE DOBRÉ.
S úctou
Hynek Hošek, Karlovy Vary

Děkuji za přání k svátku, i za vaši chválu knížky. Ano, právě vzrušení z neustálehé objevování je tím pravým hnacím motivem, tím, co mě vábí, abych poznával a objevoval skryté souvislosti krajiny a lidských příběhů, a dělil se o tyto dojmy se svými čtenáři.

Vážený pane Dvořáku!
Syn si zakoupil výše uvedenou knížku a s rozčilením mi ji přivezl ukázat. Na str. 180 uvádíte, že dle starousedlice se bývalá tvrz Chotětína nacházela u rybníka v místě rekreační chaty p. Beneše /čp. 117/. Je to ev.č. 117, ale majitelem je od počátku stavby p. Zdeněk Hříbal - poprvé otec, který chatu postavil a po jeho smrti syn, také Zdeněk Hříbal. Nevěřím, že by to v Chotětíně někdo nevěděl.
Nejvíc jej ale rozčílila fotka na str. 183. Tam uvádíte, že se jedná o Drahoňův Újezd před sto lety. To vůbec není pravda, protože jde o náves v Chotětíně. On i já tuto fotku vlastníme. Já jsem totiž rodačka z Chotětína.
Jestli je to před sto lety by se nechalo v nějakých kronikách také zjistit. Tato dřevěná zvonička byla nahrazena novou /zděnou/ a já už tu starou nepamatuji. Můj dědeček, můj tatínek a pak i moje maminka v ní zvonili při úmrtí a při pohřbu lidí ze vsi. Mne je 72 let a už pamatuji jen tu zděnou. V kronikách určitě bude, kdy k přestavbě zvoničky došlo. Nechá se to ještě nějak napravit? Pokud by došlo k dalšímu vydání, alespoň tam by to mělo být opraveno.
Do nového roku 2016 a k nadcházejícím narozeninám Vám přeji hodně zdraví, štěstí a spokojenosti a hodně spokojených čtenářů.

Marie Záveská
Plzeň

Paní Záveská,
děkuji vám za vaše upozornění, nikdo si té chybné popisky dosud nevšiml, je to samozřejmě Chotětín a moc nás to mrzí, nějakým nedopatřením se tam dostalo jméno obce z následujícího snímku. V dotisku knihy to opravíme. Bylo to zřejmě foceno někdy na přelomu 19. a 20. století. Co se týče stavitele chaty, skutečně jsem slyšel o nějakém panu Benešovi, těžko bych si to jméno vymyslel, spíše asi bude omyl v tom popisném čísle. Tvrz ale byla dole pod rybniční hrází.
I Vám přeji v novém roce hlavně zdraví a spoustu hezkých zážitků.

Dobrý večer pane Dvořáku!
Děkuji za přání a jsem ráda, že prvá chyba bude opravena. Co se týče toho druhého - asi bych tuto v dotisku vůbec vypustila. Pokud říkáte, že se chata měla nacházet pod rybniční hrází, tak tam žádná chata nikdy nestála. A žádnou chatu v Chotětíně žádný Beneš nevlastnil. Navíc se pamatuji, že tam, co stojí chata Zdeňka Hříbala, se říkalo před jejím postavením tomuto místu "Na skalce". A tam mi moje babička říkala, že stála ona tvrz.
S pozdravem

Marie Záveská
Plzeň

Jenom poznámka: Pod rybniční hrází neměla stát chata, ale archeologové tam našli zbytky středověkého zdiva a mazanice a podle toho usuzují, že vodním příkopem chráněná tvrz se nacházela právě tam, a nikoliv Na Skalce.