1. obraz - PROLOG

27.01.2011 17:14

(Šerem se loudají do divadelního sálu podivné postavy, bloudí uličkami mezi diváky, blikají baterkami a posléze objevují jeviště, na němž se nacházejí kovové konstrukce, připomínající nějakou starou, dávno opuštěnou továrnu. Ozývají se znepokojivé, zpola hudební a zpola reálné zvuky. Jsou zde výstražné symboly – Pozor, zvýšená radiace! Pozor, vysoké napětí! Jeden z příchozích (jak se později ukáže, je to Tajný agent) sepne obrovský spínač. Zaduní hudba, rozsvítí se ostré světlomety a vše rázem ožije. Na scénu vtrhne parta kulisáků v bílých kombinézách a naplní ji činorodým děním)

 

Sborový zpěv:

 

Před sto lety byl svět plný snů,

perspektivy zářivé a skvělé.

Život se zdál součtem šťastných dnů,

všechny lásky rozumné a vřelé.

 

Před sto lety byl svět plný snů,

každý vedl plno krásných řečí:

S optimismem do budoucích dnů!

Všechno jednou bude mnohem větší!

 

1. kulisák: Nový člověk!

 

2. kulisák: Nové stroje!

 

3. kulisák: Nové síly! Nové zdroje!

Blízké dálky, rychlé spoje!

 

4. kulisák: Doba plná nepokoje!

 

1. kulisák: Osvícená!

 

2. kulisák: Opojená!

 

3. kulisák: Žhavá jako naděje!

 

1. kulisák: Mechanická!

 

2. kulisák: Dramatická!

 

3. kulisák: Železem vás zahřeje!

 

Všichni rapují: Před sto lety, medaile a květy, mámivé chvíle, zářivé cíle…

 

Sbor refrén:

Před sto lety byl svět plný snů,

každý vedl plno krásných řečí:

s optimismem do budoucích dnů!

Problémy se všechny zdárně řeší!

 

(odkryjí plachtu, pod níž se objeví starodávné křeslo, ve kterém sedí spisovatelka Mary Shelleyová – strnulá, vosková figurína z dávného panoptika, zachycená v okamžiku, kdy píše brkem do vázané knihy, do svého věrného deníčku. Jakmile na ni dopadne světlo divadelního reflektoru, pohne se, ožije, vstává a jde dopředu. Za jejími zády sjíždí shora namalovaný prospekt londýnské ulice.)

 

Shelleyová: … když už jsme neměli co jíst, celý den jsme si s Percym četli básně a filosofická díla, abychom zapomněli na mučivé tělesné pocity. On je geniální. A já? Co já? Já jen sobě pro útěchu vymýšlím příběh, který mě děsí a zároveň neodolatelně vábí…

 

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode