(Kulisáci bourají Alpy, pracují neochotně, stále hlasitěji reptají, bouchají předměty, napřed vztekle a nekoordinovaně, ale postupně narůstá jakýsi společný rytmus, z něhož jako z temné hladiny vyrazí srozumitelné zamumlání slov „Budete litovat…“
Vtom jeden z nich začne dupat do rytmu, ostatní se přidávají, pochodují sem tam po jevišti a skandují stále vzrušeněji:-)
Kulisáci: (revoluční pochod)
Budete litovat,
že jste nám nedali
pivo a chleba.
Budete litovat,
že jste nám nehráli,
když bylo třeba.
Budete litovat,
vy, co si chodíte
po městských ulicích,
vždyť ani nevíte,
že palác krále
už má namále
podepřen latí –
Plány se hatí,
horizont padá,
hory se kácí,
není to zrada,
jen síla se ztrácí
(z výšky se spouští prospekt namalované londýnské ulice a kulisáci najednou pochodují Londýnem, zdá se, že je to nějaká demonstrace, ustrašené dámy se tisknou ke zdem, zatímco studenti se bouřlivě přidávají k průvodu. A všichni zpívají:)
Budete litovat,
až se mi naštveme,
půjdem vám pod okny
a dupat začneme…
Do čela demonstrantů se mezitím dostal flašinetář – maskovaný tajný agent, který všechny podněcuje k větší agresivitě. S velkým zadostiučiněním dav povalí plynovou lampu. Jakmile se však objeví strážník Charlie, točící pendrekem, vzbouřenci se zmateně rozprchnou, zůstává jen flašinetář, jenž strážníkovi pochvalně poklepe na rameno. Strážník je z toho poněkud zmaten.
Vzápětí kolem procházejí K. Marx, G. B. Shaw a Naděžda Carleone, která převzala po mrtvé kolegyni kšeft květinářky.)
Shaw: Vyřádí se a půjdou na pivo. Ale jak skvostnými výrazy obohatí náš slovník!
Marx: Ta síla se musí usměrnit. Stačí dát jim ideu. Dát jim kolektivní rozum. Vést je k lepším zítřkům…
(Uprostřed ulice se nadzvedne kanálové víko a na okamžik vystrčí ven hlavu Netvor. Hbitě se rozhlédne a opět zmizí v díře. Nikdo si ho nevšiml, kromě Naděždy-)
Naděžda: Strašidlo! Pomóóc, strašidlo!
Shaw: Uklidněte se, mé dítě. Je přece bílý den.
Naděžda: (ukazuje) Tam! Tam nějaká potvora vykoukla z kanálu! Vypadalo to skoro jako člověk!
Shaw: (shovívavě) Pověrčivost nevzdělaného lidu je hrozná. Tahle duše (hladí Naděždu smyslně po zadečku) je pole neorané.
(Ulicí kolem nich projde Frankenstein v černých brýlích a s umělým plnovousem. Pátravě se rozhlíží. Jediný, kdo si ho povšimne, je flašinetář, který si okamžitě dělá poznámky na manžetu. Frankenstejn vejde do jednoho z domů.)
Shaw: Strašidlo v poledne uprostřed Londýna, tomu říkám tvůrčí představivost! (odvádí si Naděždu, která se k němu ustrašeně tiskne)
Marx: (zamyšleně opakuje) Strašidlo… Evropou obchází strašidlo… to nezní špatně, tím začnu svůj komunistický manifest! (odchází na opačnou stranu)
Vytvořeno službou Webnode