CO JE TO HISTORICKÝ ROMÁN?

K téhle úvaze mě vyprovokovala diskuze nad Vondruškovými knihami a vůbec nad českým historickým románem, která propukla na literárních stránkách facebooku. A tak jsem se snažil vnést do věci jasno:

Otázkou zcela zásadní je, proč dnešní čtenář vyhledává a má v oblibě historický román? A proč se k němu uchylují někteří autoři?

 V prvoplánové rovině je to útěk od reality, hra na velké city, velké vášně, velká gesta, která by v dnešním světě vypadala směšně (zkuste vyzvat soka v lásce na souboj! :-) ). Do historických kostýmů se halí milostné romance, ale i detektivky, protože to umožňuje používat postupy a rekvizity, které by ve složité policejní mašinerii současnosti vypadaly směšně. Úspěch Vondruškových "tlustých románů o x dílech" vězí také v tom, že se za nimi skrývají složité rodinné ságy s mnoha divokými zvraty, které tak milují konzumenti nekonečných televizních seriálů. Pak je ovšem druhá vrstva čtenářů a autorů historických románů - a ti společně hledají v historii paralely k dnešku a ukazují, jak procesy, které nejsou dosud dokončeny, kdysi dopadly, hledají historické zákonitosti lidského jednání, hledají kořeny dění a prvopočátky našich představ, omylů i falešných mínění. To je nejhodnotnější skupina historických románů. Pak je ještě třetí, která byla významná v 19. století, ale i ve dvacátém - totiž zpracováním historické látky dokázat, že naši předci byli stateční, moudří, odvážní a my máme povinnost i právo prosazovat jejich odkaz, bránit národ, víru, území atd. A pak je populárně naučná historická literatura, která nefabuluje, ale snaží se zajímavě a poutavě vyprávět faktografii (např. Hořejšovy Toulky českou minulostí). Tohle je třeba mít na mysli a ty čtyři možnosti literárního zpracování historie navzájem nezaměňovat!!!