Duch na Křivoklátě?

Dopis od paní Turnovské upozorňuje na zajímavý fenomém "hradního ducha":

Podělím se s Vámi o příběh, který jsem ale neprožila přímo já.
Před lety jsem přemluvila mou maminku, aby se mnou jela na hrad Křivoklát (před tím tam nikdy nebyla). Nějak dvakrát neměla chuť a stále jsme to odkládaly. Nakonec se odhodlala. Celá prohlídka probíhala v pohodě, pak jsme vstoupili do rytířského sálu, kde maminka byla poprvé a nikdy před tím o něm nic neslyšela. Najednou jsem zpozorovala, že je během výkladu "mimo" a měla zvláštní výraz, zašeptala jsem na ni během výkladu průvodkyně, ale nevnímala. 
Pak, po prohlídce mi sdělila, že viděla v křesle, které je mezi okny, tmavou siluetu kohosi, a že s nějakými neznámými lidmi stála před tím křeslem, ale nepostřehla, jaká je to doba, ani co se řešilo. Prý měla už při vstupu do sálu zvláštní pocit, až chvění na prsou...
Až po několika letech jsme četly vyprávění bývalého kastelána, který se tisku svěřil s tím, že jeho hlídací pes odmítal vždy při noční obchůzce do sálu vstoupit a bývalý pan kastelán prý jednoho dne dokonce ucítil jakoby pohlazení po tváři.
Od té doby jsme se několikrát na Křivoklát vrátily - a vše je bez problémů.
Je pro to logické vysvětlení nebo opravdu existuje cosi mezi nebem a zemí? Prožil někdo z vás něco takového?