Konec světa a obrazce v obilí

Včera televize kromě koncertu "proti konci světa"  (který byl skvělý, neboť ho vtipně uváděl tělesně postižený konferenciér a hrála fenomenální kapela Jedličkova ústavu Tap-Tap !) zařadila operativně na druhém programu dokument o obrazcích v obilí a jejich mayské symbolice. Je zvláštní, proč si mayští bohové oblíbili anglická pole :-) Skutečnou záhadou jsou pro mne ještě dvě věci. Jak a kdo tyto složité přírodní grafiky vyrábí (když pomineme naivní mimozemšťany s uměleckými sklony a posedlostí obilím, duchovní sílu dávno zemřelých druidů nebo samotného mayského Pánaboha, a zůstaneme i obyčejných smrtelníků). Tady už nestačí tyče, provazy a prkna, jako u jednoduchých kruhů na počátku. Stále větší složitost a propracovanost obrazců patrně svědčí o tom, že jejich tvůrci se to učí za pochodu, získávají zkušenosti a vylepšují techniku. Mám dojem, že bez laserového kopírování z výšky nelze ani takhle složité obrazce v terénu rozvrhnout. A druhá otázka je, jestli pojišťovny platí anglickým farmářům i v těchto případech za poničenou úrodu.

  Je to zvláštní pocit, probouzet se do dne "konce světa". Jako by to byl nějaký mimořádný svátek! Všude - v televizi, v rozhlase, na facebooku i na googlu hovoří odborníci i vizionáři, vykukují na nás mayské symboly, a obchodní manažeři se radují. Nikdy se neprodalo tolik knížek o starých Mayích jako letos! Obchodníci by si přáli, aby se konec světa "slavil" každoročně. To je ta humorná stránka věci. Ale já opravdu od rána pociťuji jakýsi příliv pozitivní energie a dobré nálady. Včera jsme s Evou zdobili náš malý (ale oblíbený!) umělý stromeček, pustili jsme si k tomu koledy a měli jsme skutečně vánoční náladu. V noci jsem měl trochu znepokojivé sny, ale ráno jsem se navzdory tomu probudil svěží a s takovým zvláštním "slavnostním" pocitem. Je ráno po nejdelší noci tohoto roku. Ještě nikdy jsem si zimní slunovrat neuvědomoval tak intenzivně. Šeď za okny se zvolna rozpouští... Vláda se rozpadá, nejtrapnější a nejzkorumpovanější vláda, jakou jsme kdy měli. Snad skončí sychravý "nečas" a konečně začnou lepší časy ! :-)

Docela dobře to vysvětlil náš etnolog a cestovatel pan Miloslav Stingl : Mayský kalendář je cyklický, to znamená, že se točí v kruhu, a když dojde ke třináctce - což bylo jejich posvátné číslo - začíná se počítat opět od nuly. Je to něco jako my máme roky před Kristem a po Kristu, tak oni mají roky před třináctkou a po třináctce. Takže letos je to pro ně něco, jako když my jsme nedávno slavili rok 2000 - prostě zásadní změna letopočtu. Nic víc - a nic míň!