Magické datum: 11. 11. 2011

Podobné datum má samozřejmě každý rok, ale kumulace jedniček je prý podle numerologů výjimečně šťastná. Nevím, pro mne se dnes neděje nic zvláštního, pokračujeme s Evou s rekultivací bytu (po letech jsme se pustili do přerovnávání své gigantické knihovny a je to strašná dřina :-(, včera jsem si musel odskočit na Rááádia Impuls, abych tam s redaktorem Šnýdrem nahrál další sérii ranních toulek historií. Tentokrát jsem hovořil o Erbenovi, dopravních prostředcích za Rakouska - Uherska, počátcích českého automobilismu a největších železničních a důlních neštěstích v Čechách. Stávám se pomalu expertem na jakoukoliv otázku (neměl bych si založit poradnu?) Každopádně jsem posluchačům pro vánoční vstup poradil recepty na netradiční vánoční cukroví podle tradic našich prababiček. V listopadu už je vlastně nejvyšší čas začít s pečením. Naše babičky pekly větroplachy, boží milosti, makronky, cervulát, celtle, šifle, pacle, pumprnykl a dokonce i nadívaný štuclík! Vyberte si, na co máte největší chuť! V adventním čase možná prozradím tajemství některých těchto receptů podle své MAGICKÉ KUCHAŘKY.

 Dnes je vlastně v kalendáři svátek svatého Martina - a to býval velmi významný den. Velkolepý svátek na uzavření zemědělské sezóny. Ochutnávalo se první letošní víno (svatomartinské), pekla se husa s jablky a se zelím a svatomartinské rohlíky a podkovy. On totiž ten Martin nebyl v lidových tradicích až tak moc svatý, převzal některé prvky boha Peruna, cválajícího na bělostném nebeském koni. Ale je to také svátek rozdílení úrody a obdarování. Ke sv. Martinu se uzavíraly pracovní smlouvy, vyplácely se odměny a také - což bylo méně příjemné, odváděly předepsané nájmy a dávky vrchnosti. Symbolická scéna je zachycena na mnoha kostelních obrazech: římský setník Martin spatřil před branou města polonahého žebráka, tetelícího se zimou, neváhal, tasil meč a svůj plášť přesekl na dvě poloviny. Do té jedné zahalil nahého ubožáka. Proto se škubají husy, aby nás v nadcházející zimě zahřály peřiny. Bělostné husí peří je přirovnáváno ke sněhovému pápěří. V tyto dny již často poletoval první sníh. Někdy se dokonce svatomartinské ráno probouzelo do bílé krásy, jak například popisuje Božena Němcová v Babičce. "Svatý Martin přijíždí na bílém koni"...

 Letos zřejmě Martin tradici nedodrží a bílého koně nechá ve stáji. Má být jasno a poměrně teplo (+ 8-10 °C). A přesto, když jsem včera navečer šel po Vršovicích v mlhavém šeru, v němž se rozplývala světla aut a výkladních skříní, měl jsem téměř předvánoční náladu. Škoda, že ten velkolepý svatomartinský svátek se už v Čechách moc neslaví (ještě ho prý dodržují na Moravě). Místo toho na nás s výloh pomrkává dysneovský Santa Klaus. No, co, ani husa už nesvědčí mému žlučníku, a tak se raději pustím do práce: musím dodělat knížku o neznámých místech Berounska. A mohu říct, že se máte na co těšit. I já jsem překvapen, jaké úžasnosti objevuji na místech, o nichž jsem si myslíval, že je dobře znám.