Muž bez paměti - zjevení jako ze severského thrilleru

Na pozadí politického dramatu na Ukrajině vzrušila nejen bulvární deníky, ale i záhadology podivná událost. Další tajemný příchozí z neznáma! V tisku se objevila tato zpráva:

Norská policie se v úterý obrátila na veřejnost, protože marně pátrala pro totožnosti muže, který byl nalezen v norské metropoli Oslu 14. prosince ve sněhové závěji. Byl bez dokladů a na těle měl četná poranění. Říkalo se mu John Smith, protože si nemohl vybavit svou totožnost ani nic ze své minulosti. Hovořil anglicky s východoevropským přízvukem a ukázalo se, že rozumí česky, polsky, rusky a slovensky. Sám uváděl, že nejlépe rozumí češtině, i když dodával, že myslí a sní v angličtině. Přesto se přikláněl k tomu, že je Čech.

Podle nejnovějších informací ho skutečně poznali rodiče a přátelé v Čechách. Mělo by se jednat o Michala P. z Kolínska, počítačového experta. Důležité bude, co řeknou testy DNA. Ovšem výpověď toho člověka, natočená norskou televizí, má v sobě mrazivou sílu... Vypadá to, jako nějaký příběh ze severských kriminálních příběhů, které se teď stávají vyhledávanými bestsellery v našich knihkupectvích. 

Tady si můžete poslechnout rozhovor s tajemným "Johnem".

Hned jsem si vzpomněl na lesního chlapce Raye, který před dvěma roky vzrušil Berlín, nebo na tajemného klavíristu, který komunikoval jen pomocí hry. A samozřejmě na legendární případ kladenského Karla Nováka, o němž jsem napsal obsáhlou kapitolu ve své knize NEJVĚTŠÍ ČESKÉ ZÁHADY. A nevzpomněl jsem si jen já, ale i Česká televize, která se mnou na toto téma natočila rozhovor. Bude se vysílat v neděli 13. 4. na ČT 1,, ve 21:50 v publicistickém pořadu "168 hodin".

 Jsou to oběti nějakých biologických experimentů, lidé postižení zvláštním typem duševní choroby, oběti zločineckých gangů, jimž je mozek vymazán nějakou drogou, jsou to snad oživlé zombie nebo vyslanci jiných světů? Proč jsou všichni pronásledováni, proč se je někdo snaží zlikvidovat? Vyjadřoval se k tomu v televizi i nějaký psychiatr, ale samozřejmě velmi opatrně; tyto případy jsou natolik zvláštní a neobvyklé, že se vymykají z obvyklých diagnóz. Styčné body mají v neobyčejné inteligenci postižených, v jejich rozsáhlých znalostech jazykových i všeobecných, v mimořádném matematickém nadání, ve zvláštním smyslu pro detaily  ve schopnostech divných vizí a časových skoků ve vnitřních představách. Mnozí tyto lidi podezírají, že jde vlastně o promyšlené simulování ve snaze zamaskovat nějakou nelichotivou část vlastní minulosti nebo účast na kriminálním činu. Ze stejného důvodu STB nikdy neuvěřila Karlu Novákovi, kterého našli v roce 1955 na polsko - české hranici u Oravské Polhory. Ten nejen, že byl bez dokladů a nic si nepamatoval, ale také byl chluchoněmý a komunikoval jen pomocí psaných lístečků. Kupodivu se mu po třech letech sluch i řeč vrátily. To bylo pro STB obzvlášť podezřelé, zmučili ho, vyzkoušeli na něm "drogu pravdy" Skopolanin a tehdy nový detektor lži Polygraf - ale všechno marné. Jako mimořádně zatrvzelého špióna ho odssoudili na dvanáct let do vězení, protože podle tehdejších "odborníků" muž bez paměti nemohl existovat, když jinak vykazoval IQ 129! Paní Jasinská z Krakova si tehdy, když spatřila v novinách jeho fotku, myslela, že je to její syn Lolek, který údajně zahynul v Osvětimi. Při osobní konfrontaci však prohlásila, že se zmýlila a že tohoto člověka nezná.

 Karel Novák pracoval jako řidič stavební firmy v Kladně. Trpěl stále úzkostí, že po něm někdo jde a chce ho zabít, prý nějaký kulhavý muž v černém kožeňáku, jehož tvář se mu nedaří rozeznat. Paradoxně se cítil bezpečněji ve vězení. Měl také divné vize nekonečných mrtvých lesů se suchými stromy, mrtvoly přibodnuté bajonetem ve skříni, toho, jak se vyhrabává z hromady mrtvol. Říkával: "Pekla se nebojím, tam už jsem byl!"

Zemřel nenadále 17. listopadu 1981 v bytě své přítelkyně, u níž se ráno cestou do práce zastavil na kávu. Lékařka zprvu nebyla schopná stanovit důvod smrti. Protol z provedené prohlídky jeho bytu obsahuje plno divných údajů. Tlustý spis státní bezpečnosti, označený "N-44", skrývá spoustu bizarních výpovědí Karla Nováka i nejrůznějších vyšetřovatelů, expertů a svědků.

 V roce 1999 o jeho případu natočil režisér Josef Císařovský dokumentární televizní film s hranými prvky NEZNÁMÝ Č. 44.

Pro přílohu časopisu FANTASTICKÁ FAKTA jsem o tomto případu napsal článek PŘÍCHOZÍ Z TEMNOT, který v roce 2007 vyšel v rozšířené podobě jako kapitola v knize NEJVĚTŠÍ ČESKÉ ZÁHADY. Kapitolu jsem doplnil o Prolog, pojednávající o mediálně proslulé senzaci 19. století Kasparu Hauserovi, a Epilog o tajemném, jen pomocí matematických pojmů komunikujícím chlapci, který v roce 1901 přišel z moře ve Francii blízko Toulouse.

Možná, že případ Johna Smitha bude nějak racionálně a uspokojivě vysvětlen, aby se veřejnost uchlácholila, ale přesto tu zůstává stín zneklidňujícího tajemství...

Zajímavý postřeh mi poslal čtenář Zdeněk Havelka:

Když jsem si tak před časem uvědomil, že toho prazvláštního "člověka" Karla Nováka našli o obce Oravská Polhora, což je doslova přímo na úpatí vyhlášené beskydské Babí hory, zrovna té hory, o které kolují tajemné legendy o vstupech do podzemí, tak se mi z toho v tu chvíli doslova roztřásly ruce a kolena. Na území bývalého Československa jsou tisíce a tisíce měst a vesnic, a tenhle podivný pán odnikud se objeví zrovna na tomhle konkrétním místě. Od malička žiju poblíž Kladna, chodil jsem v Kladně do školy, a když si představím, že jsem tam Karla Nováka třeba mohl normálně běžně potkávat, na ulici, v obchodě, na zastávce autobusu, prostě kdekoliv, zase jsem si naplno uvědomil, jak je to tajemno někdy až neskutečně blízko ...