Po stopách pohanských svatyň aneb Budhovo doupě!

Včerejší večer jsem prožil v opiovém doupěti, v Budhově svatyni, kde ve svitu solných svící bublaly vodní dýmky a na černém plátně se zjevovaly vlnící se obrazy tajemných míst…  Byl to mimořádný zážitek a šok pro pořadatele. Domluvili jsme se s členy Pohanského kruhu, že pozvou pár kamarádů a sejdeme se nad dobrým čajem k popovídání o stopách pohanských svatyň v Čechách. Takových deset lidí kolem stolu… Jenže se začalo dít něco neuvěřitelného. Už hodinu před stanoveným začátkem se čajovna zcela zaplnila zájemci a nepřetržitě přicházeli další a další, včetně dětí a psů…  Sedělo se na zemi, na stoličkách, na stolcích, ti, kdo přišli později, stáli mezi dveřmi, v chodbičce a na schodech do podzemí. Bohužel, pár pozdních zájemců to muselo vzdát. Obsluhující číšník také rezignoval, protože tam prostě nebylo "kam šlápnout", a objednávky posílal lidskou poštou, džbánky s čajem, džusem či vínem putovaly nad hlavami z ruky do ruky, až přistály u zájemce. Brzy tam bylo dusno a kouřno, prostě správné doupě noci, podzemní svatyně boha Velese, který tvrdě válcoval původního Budhu :-). Kupodivu nikdo neomdlel a také mně neselhal hlas… Pořadatelé se snažili počítat účastníky, skončili odhadem na čísle 80 až 90, což pro velký sál není moc, ale pro útulnou čajovnu :-( Příště si patrně objednáme O2 Arénu nebo Strahovský stadion