Prý jsem podvodník :-(

Jakýsi ochránce pravdy se velice rozčílil nad mým článkem a napsal mi dopis, bohužel anonymní a s emailovou adresou, která nepřijímá odpovědi, takže mu odpovím alepoň tímto způsobem:

Dotyčný "GDPR nedavam. i" píše:

Předmět: Styďte se podvodníku

Text: 
Tak si čtu ty Vaše bláboly - a že se nestydíte. Zde na webu píšete "tajemství zlatého kopce" o sklárně v Broumech, která PODLE VÁS zanikla ve víru 30-leté války. Skončila válka v roce 1751??? kdy ještě huť fungovala?
opět podle vás byl "nad hutí" nalezen poklad z duhovkami. Fakt Vám nevadí, že to bylo o dost kilometrů jinde?
Hanba by Vás měla fackovat.

Odepsal jsem mu:

Pane,

Nejvýznamnější etapou v historii obce bylo období broumské sklárny. Ta byla postavena na základě Majestátu císaře Rudolfa II. z roku 1599 sklářem Kryštofem Schürerem. Bylo mu dědičně za úrok vykázáno šest lánů lesa ( asi 109 ha), aby si mohl na svůj náklad zřídit dům a dvůr, sklenou huť, pole, louky, malý rybník, mlýn o jednom složení, pilu, domky pro dělníky, kteří se stali křivoklátskými poddanými. Sama rodina skláře byla svobodná, mohla si postavit masný krám, péci chléb na prodej, šenkovat staré a bílé pivo, které může sám vařiti. Živým lesem hýbat nesmí, zvěř rovněž nesmí lovit, jen chytat ptáky na lep a do sítí. Úročil na Křivoklátě při sv. Jiřím a Havlem po 20 kopách míš. A ročně dodat na hrad truhlu pěkných tabulek a koleček skla nebo za ně 4 kopy.
Huť pracovala především pro potřeby císařského dvora a byla známa především výrobou technického skla pro císařské alchymistické laboratoře. Rozkvětu sklárny zasadila smrtící ránu třicetiletá válka, z jejíchž následků se už huť nikdy nevzpamatovala. V roce 1851 ji koupili Valdštejnové a přeměnili v poplužní dvůr.

A Zlatý kopec, kde se našel poklad keltských mincí, se skutečně zdvíhá nad údolím potoka s bývalou sklárnou, nad částí obce zvanou Luh. Na jeho vrchol je to od trosek sklárny asi tak 500 m - a nikoliv několik kilometrů, jak vy tvrdíte!

Otomar Dvořák