S loupežníky ve Vysokém Mýtě

Tak jsem se celkem bez úhony (nepočítám-li nějaký chrapot a bolení v krku, asi na mě "něco leze") vrátil s loupežnické výpravy. Do vlaku ve směru na Choceň se mnou nastoupili Babinský, Grasel, Vilém - strašný lesů pán a dokonce celá tlupa Petrovských. Naštěstí byla tahle parta dobře "spoutaná". Jejich podobizny, fotografie tajných lesních doupat a různé "předměty doličné" jsem měl nahrané na cédéčku.

V Chocni už na mě čekal Zdeněk Horák, pracovník regionálního muzea ve Vysokém Mýtě, který mě pozval, abych v rámci přednáškového cyklu "Zbojnící a loupežníci" přednesl přednášku na téma "Zlověstné stíny křivoklátských lesů". Překvapilo mě, jak je Vysoké Mýto půvabné a starobylé městečko se starým chrámem, radnicí, zbytkem bran a městských hradeb. Pyšní se dokonce největším čtvercovým náměstím v Čechách! Prvenství se sice dává Českým Budějovicím, ale prý je to nespravedlivé. Vysoké Mýto bylo diskvalifikováno v soutěži, protože jedna strana náměstí je trochu šikmá, takže to není úplně přesný čtverec. Ale přitom je o pár metrů větší než to Budějovické! Jaká nespravedlnost! Také tady mají pravé rakousko- uherské důstojnické kasino, protože Vysoké Mýto bývalo slavným posádkovým městem. A v majetku muzea je dokonce věznice, naprosto dokonalá,  s řadami zamřížovaných oken. Možná by stálo za úvahu rozšířit v době finanční krize své služby a přivydělat si na činnost muzea pronajímáním cel ředitelství českých věznic:-)  Je škoda, že Vysoké Mýto zůstává ve stínu nedaleké Litomyšle, kam směřují davy turistů.

Na přednášku se také nehrnuly zrovna davy, ale těch pár lidí, co se sešlo, bylo velmi pozornými posluchači. Pohovořil jsem o loupežnících, počínaje středověkem až po 19. století, mluvil jsem o nástrahách cest a někdejšího cestování, o drsných osudech psanců, kteří se ze zločinců stali v lidovém folklóru hrdiny a mstiteli bezpráví. Řešili jsme společně s posluchači i některé záhady, třeba inspirační zdroje K.H. Máchy pro jeho báseň Máj (včetně toho, že v básni popisované jezero je jakousi kombinací Velkého rybníka u Doks a některého z alpských jezer, která udělala na Máchu velký dojem při jeho pěší cestě do Benátek), také jsem ukázal fotografii vnitřku nedávno objevené štoly nad Lochovicemi, kde prý legendární banda Kubáků v roce 1848 ukryla své poklady. Posluchači se zajímali o podrobnosti a připojili i své zážitky. Takže jsem měl z toho loupežnického výjezdu do Vysokého Mýta velice dobrý pocit. Lepší, než cestovatelé z 18. století, kteří si stěžovali, že na cestách se platí nekřesťansky "vysoké mýto"!