Tato příhoda nemá v sobě na první pohled nic mystického, jde o neobvyklé přírodovědné pozorování nějakých velkých nočních motýlů, snad lyšajů, kterým z křídel padal světélkující prach. Snad ho sami vytvářejí jako součást nějakých "zásnubních rituálů", snad jim na křídlech uvízly světelkující spóry nějakých hub, které se motýlům na křídla nachytaly v jejich skrýších v kamenné suti. Také velikost motýlů mi připadá značně naddimenzovaná - ovšem odstup času a opilecká "velkorysost" zřejmě sehrály v tomto případě svou úlohu. Ostatně, posuďte sami, předkládám čtenářův příběh tak, jak mi ho napsal:
V roce 1976 jsem s přáteli dlel na Slovensku v lokalitě,
zvané Plešivec, odkud jsme navštěvovali krásné místo, Plešiveckou
planinu. Tam jsme prováděli přírodovědná pozorování. Jednou večer v
místní restauraci v Plešivci se k nám vnucoval jakýsi otrhaný, asi
sedmdesátiletý opilec, který loudil pivo a něco k jídlu. Přitom nám
vyprávěl všeliké historky ze svého života. Mimo jiné o tom, jak jako
mladík na planině někdy po konci I. světové války narazil na pražského
profesora, entomologa, který tam lovil motýly. Tomu mladík za malý peníz
pomáhal s nošením zavazadel, obstaráváním vody apod. Opilec nám pak
začal líčit, že s profesorem chodil i na lov nočních motýlů. Přitom tam
údajně pozorovali zvláštní tvory, ohromné "motýly" s rozpětím křídel
okolo 40 cm, kteří vyletovali ze štěrbin na svazích Plešivecké planiny,
přitom duhově zářili a padal za nimi barevný prach. Profesor se je
pokoušel odlovit do sítě, ale pro balvanitý terén a poměrně velkou
rychlost těch tvorů se to nezdařilo. Později se již profesor přestal v
Plešivci objevovat. Dle tvrzení opilce on viděl ty tvory stále řidčeji,
naposledy v padesátých letech 20. stol., pak již vymizeli.
My jsme z opilce měli legraci, nebrali jsme ho vážně a zaplatili jsme
mu pivo a guláš. Poté jsme ho vypakovali od stolu. Po mnoha letech,
někdy v devadesátých letech, jsem četl vaši knihu "Kdo přichází v hodině
vlků". A tam jsem najednou našel popis téměř shodný s opilcovým líčením,
jakýchsi tajemných tvorů, zářících "prašivců", kteří měli dříve žít na
mnoha místech světa, např. (pozoruhodná shoda!!) na hoře Plešivec v
Brdech. Škoda, že jsme se opilce nevyptávali více! Byli jsme tehdy na
Plešivecké planině i v noci, ale nic takového jsme nepozorovali, což nás
jen utvrdilo, že se jedná o blábol. Ten tvor, pokud někdy existoval,
zřejmě vyhynul. Zvláštní ovšem je, že - byl-li tvor hojný - nezachoval
se žádný artefakt, případně muzejní preparát. Tak třeba se ještě někdy
na planinu vypravím a tvory objevím. V TV Kino Svět jsem obdržel vaši
emailovou adresu. S pozdravy J. Bratka, Klecany
Vytvořeno službou Webnode