VYŠEHRADSKÝ POKLAD

Kdo četl moji knihu "Největší české záhady", už asi tuší, o čem bude řeč. Nedávno se mi ozvala soukromá televizní firma, která pro internetovou televizi Pražského magistrátu natáčí seriál o tajemném podzemí hlavního města. Průvodcem je charismatický Dominik Tesař, který své pátrání konzultuje s různými odborníky a badateli. A tak do prvních dílů, zasvěcených "vyšehradským pokladům" jsem byl přizván i já. V mrazivém počasí, které přímo stylově navozovalo atmosféru zániku dávné slávy vyšehradské pevnosti, jsme společně s reportérem Dominikem  a starým novinářem panem Štraubem, který už před desítkami let jako první u nás začal zkoumat zapomenuté chodby a štoly pod Prosekem, procházeli znovu celým areálem. Vrácíme se sem již po čtvrté (cyklus se začal natáčet v listopadu).

První díl je zaměřen na "seriózní" archeologii a především na pátrání po ztracené hrobce prvního českého krále Vratislava I. Protože tehdejší basilika sv. Petra a Pavla ležela dále k východu a její apsida zasahovala až před současný hřbitov do prostoru parku, historici předpokládají, že krypta může ležet někde poblíž dnešního hrobu spisovatelky Boženy Němcové. V pietním prostoru hřbitova je samozřejmě nemožné kopat sondy, ale televizní štáb si objednal specialisty s geologickým radarem. Citlivý přístroj, ačkoliv jeho dosah je pouze do hlouky 5 metrů, odhalil některá pozoruhodná fakta. Například skutečně zobrazil jakési dvě dutiny u východní zdi hřbitova.

Druhý díl seriálu se věnuje legendárnímu pokladu vyšehradské kapituly. Kam zmizely cenné relikviáře a obřadní předměty poté, kdy Vyšehrad v roce 1420 vydrancovali husité? Právě tady jsem mohl uplatnit svůj příběh esoteričky paní Zdeny, která mi před dvanácti lety nakreslila plánek zasypaných chodeb, jejichž existenci prý "vycítila" pod povrchem země. Dosud jsem si pamatoval to místo, kde mi tehdy nakreslila na zemi křížek. Ano, na východní straně hřbitova, přímo proti vstupní brance, vlevo od proslulého Čertova sloupu. Orientačním bodem jsou pro mě tři stromy, rostoucí tady téměř v půlkruhu. Stačí napočítat od každého z nich přesně šest kroků... Nalezení bodu jsme s Dominikem předvedli pod dohledem kamery. 

 Ovšem mnohem větší překvapení mě čekalo dnes dopoledne, kdy jsem uviděl na monitoru počítače zpracované výsledky měření geologického radaru. I ten naznačil, že v oněch místech se nachází jakási nevelká dutina! To je skutečně úžasné! Jedná se o zavalený sklípek? Nebo část podzemní chodby, která spojovala jednotlivé obranné body středověké pevnosti? Kdo ví?

 Třetí část publicistického cyklu o Vyšehradu bude věnována barokním kasematám, A potom se štáb přestěhuje na další proslulá místa podzemní Prahy...