Zklamaný čtenář, aneb Utajené dějiny na pranýři.

 Aby se nezdálo, že sem dávám jen odkazy na pochvalné recenze, tak si přečtěte jednu kritickou a odmítavou na Utajené dějiny Čech. Svým způsobem má autor té kritiky pravdu, i když občas zabíhá do nepodstatných detailů (viz. polemika o spolehlivosti Gabčíkova samopalu). Problémem je, že někteří čtenáří berou naši knihu vážněji, než jsme ji s kolegy zamýšleli. Pro nás to byla zábavná hra s myšlenkovou konstrukcí, která občas přinášela i překvapivé asociace. Ale zřejmě jsme se při své mystifikaci dokázali tvářit dostatečně sugestivně :-). Dokonce existuje skupina lidí, která bere Utajené dějiny Čech jako svoji bibli a při svých úvahách se na ně odvolává. Abychom ještě bezděky nezaložili sektu! :-). Každopádně je to zajímavý sociálně psychologický fenomén. A mimo jiné to dokazuje, že informační pole skutečně existují a že se o ně skutečně bojuje. Je to boj o myšlenkovou konstrukci světa - ne o to, jaký skutečně je (což nikdy doopravdy nevíme), ale o to, co si o něm budeme myslet a jak ho budeme vykládat. Zmíněnou recenzi si můžete přečíst ZDE.