VÁŽENÍ ČTENÁŘI

Co se týče směru, když si představíme, že se spirála kroutí směrem od středu doprava (ve směru hodinových ručiček), pak sílu vtahuje a koncentruje. Směrem opačným, tedy doleva, ji vypuzuje a šíří do okolí. Směr doprava má znaménko plus a mužskou polaritu, směr doleva mínus a ženskou polaritu. Doprava je setí, doleva plození. Směr doprava je minulost, směr doleva budoucnost Směr doprava je také zamykání, zavírání, doleva naopak odmykání. Jistě není náhodné, že dědičná spirála DNA se v buňách těla kroutí doleva a většina mimořádně duchovně schopných lidí jsou leváci. Čarodějnické tance na vyvolání duchů se točily vlevo, zatímco běžné taneční otáčky jsou doprava. Když vstoupíme do kostela či jiné veřejné prostory a chceme ji obejít, zcela podvědomě zahneme od vchodu vlevo a jdeme dokola, abychom dokončili kruh ve směru hodinových ručiček. Co z toho vyplývá? Pro uzavření, ochranu, aby nic nevstupovalo, bych tedy volil takovou polohu spirály, aby se při pohledu zvenčí stáčela od středu doprava.

Vazeny Pane Dvoraku,jelikoz jste odbornikem v oblasti zahad, tak jsem si povsiml ze se take venujete historii jste jejim "milovnikem"Chtel bych se vas zeptat, jestli nahodou nevite jak je to s tou "Byci Skalou“ cetl jsem teorii ze za tim masakrem stali Skytove pobliz se meli objevit v nalezech tipicke trojboke hroty sipu jez tyto severoiranske nomadske kmeny pouzivali k lukostrelbe a nejde jen o Byci Skalu,tyto nalezy se objevuji i v blizkosti zaniklych hradist Hallstatske Kultury.Vetsinou jde o verzi nahlych prepadu kvuli koristi, ale v souvislosti s tou Skalou, me to nejde dohromady, co si o tom myslite vy?

Milý Zdenku, je skutečně těžké zodpovědně říct, kdo stál za legendárním masakrem. Existují o tom celé knihy, rozbírající nejrůznější teorie. Já si myslím, že to rozhodně nebyl důsledek nehody, kdy se na lidi, shromážděné v obětní jeskyni, zřítil strop, ani důsledek masakru, kdy byli lidé ukrytí v jeskyni přepadeni nějakými nájezdníky. V jedné ze svých knih jsem poukázal na okolnost, že přítomnost kovárny v zadní části jeskyně svědčí o tom, že šlo o rituální místo, spojené s halštatskými býčími kulty. Dokonce ani není jisté, jestli k devastaci svatyně došlo hned po krvavém obřadu, nebo až časem. Dokonce se oběti mohly v jeskyni vršit postupně, jako třeba v obětní puklině Bacíně v Českém krasu. Časovou posloupnost obětí v Býčí skále už bohužel nelze moderními metodami ověřit, protože Němci za druhé světové války její dno zalili betonem, když zde budovali tajnou podzemní továrnu (vazba těchto nacistických staveb k prastarým mystickým obětištím je skutečně zvláštní - jednu verzi možného výkladu uvádíme v knize "Utajené dějiny Čech". Skytští nájezdníci se patrně skutečně dostali až na naše území, a lze tu najít určité souvislosti s jejich rituály, i když je pravdou, že sluneční býčí kult (včetně sošky býčka) a pohřbívání významných osob na vozech je typický pro dobu halštatskou po celé tehdejší Evropě.

Dekuji vám, za vyčerpávající odpověd,pane Dvořáku a nezlobte se na mě za ty neobvyklé dotazy, ale koho jiného požádat o radu, nežli odborníka na slovo vzatého a tím jste právě vy.

No, nejsem zas takový odborník, doktorát z historie nemám, ale hodně se těmito věcmi zabývám, protože historie mě odjakživa zajímala. A kvůli dotazům se nezlobím, ba právě naopak, dotazy vítám, protože: za prvé si tím i já leccos ujasňuji, a za druhé je to zajímavé i pro ostatní čtenáře.

Tak tedy, ještě jednou velké díky.

Dobrý den.
Nedávno jsem ve Vaší knize "Fantastické záhady" narazil na zmínky o pověstech z okolí Mladče.
Zajímalo by mne,z jakých zdrojů jste čerpal. Zvláště co se nálezu "nadměrečné" kostry a jejího uložení na hřbitově týče.

Též přeji dobrý den,
pověsti z okolí Litovle a Mladče, lze najít v původním vydání sbírky A. Weniga "Moravskoslezské pověsti" nebo snad i v německy psané sbírce A. Richtera "Olmützer Sagenbuch". Já jsem však především čerpal z informací Martina Stejskala, jenž v roce 1991 vytvořil zatím nepřekonaný stručný přehled pověstmi opředených českých, moravských a dokonce některých slovenských míst a vydal ho pod názvem "Labyrintem tajemna". Stejskal vycházel i z informací místních pamětníků, neboť rozeslal obšírné dotazníky do všech regionálních muzeí a obecním kronikářům.
Kromě pověsti o loupeživém obru Bočkovi, jehož převelikou kostru našli v jeskyni, také zmiňuje jinou pověst, v níž Boček vystupuje jako loupeživý rytíř z hradu na vrchu Plavatisku, kde prý byl spolu se svým pobočníkem Plavajsem zaživa zazděn ve sklepení pod hradem a dodnes na tomto vrchu straší. Na kopci Třesíně by se měla také nacházet ve vápencové skále brána, zvaná Čertův most, kterou vystavěl ďábel, když plnil tři přání mlynářskému pomocníkovi. Na jih od Měrotína se vypíná vrch Šumina. Za nocí tu prý bývá vidět modrý plamínek, označující ukrytý poklad. Vyzvednutí toho pokladu je však velmi nebezpečné, protože ho hlídá černě oděný jezdec na vraníkovi s ohnivýma očima.
O uložení obrovské kostry na hřbitově bohužel nevím nic bližšího, ale běžně se to tak děláválo v dobách, kdy se ještě starých lidských pozůstatků nezmocňovali archeologové :-)
Snad vám moje informace pomohou.

dobry den,pane Dvorak ja bych se vas chtel zeptat na jednu archeologickou teorii a to ze davni minojci tezily stribro v krusnych horach v souvislosti s touto teorii me napada ze kdyz minojci byli spojenci s egyptskym faraonem Kamosem nebo to byl Ahmose?kdyz se stali spojenci proti hyksoskemu krali Apopimu ktery sidlil v delte nilu v pevnosti „Avaris“,nemohli byse timto svazkem, objevit predmety z Egypta treba na Krete, nebo coz je je jeste divocejsi u nas?Tuto teorii, tedy tu prvni jsem jednim dechem precetl, v knize “Utajene Dejiny Cech”a musim rict ze me nadchla.Vas styl psani obdivuji a take bych vam chtel podekovat za knihu „Pole Slunecniho Byka„ kde pisete nejen o Cicovickem Kamyku ale ze se o tento kamyk lamal „priboj pravekeho more” diky vam jsem se totiz dozvedel ze nase zeme je doslova „Geologickou Pokladnici Evropy”a diky vasi publikaci jsem se zacal zajimat o Geologii a Paleontologii preji vam do dalsich praci vseho dobreho a hodne uspechu pri dalsich zkoumanich nashledanou

Zdenku, moc děkuji za pochvalná slova, to vždy potěší, a ještě víc potěší, když moje knížka vzbudí u někoho zájem o něco nového.
Předměty z Egypta nejsou sice po Evropě tak rozšířené jako třeba řecké nebo římské, ale objevují se. Třeba zrovna ta naše soška býčka z moravské jeskyně Býčí skály se velice podobá egyptskému posvátnému býku Ápisovi. A z poslední doby jsem četl o zajímavém objevu: poblíž anglického kamenného monumentu Stonehenge byla prý objevena bronzová zdobená dýka, navlas podobná našim unětickým dýkám z pokladu na Kozích hřbetech!