A ve spolku písničkářů nesmí chybět Zdeňka Lorencová

Kamarádka z dob mého působení v Semaforu. Ale její křehké písničky s kytarou, třeba ta o Konvalinkách nebo Absolutnu mě okouzlily už v době mého mladí, kdy mi Zdeňka připadala jako víla z pohádek, jež se nenadále zjevila uprostřed rozkvetlé louky. Což není zase tak od věci, neboť je původní profesí zahradní architektka. Ale také píše knížky pro děti a mnoho jiných věcí dělá... Více se o ní dozvíte na jejích postupně přebudovávaných stránkách ZDE.