názory čtenářů

Děkuji, Hanko, za chválu, ta vždycky potěší. Já si myslím, že s těmi příběhy je to trochu jinak. Ony se předáváním z generace na generaci neztrácejí, ale mění. Takže jestli bylo původně v jejich základu něco pravdivého, tak po několika generacích je to úplně k nepoznání. Stírá se i rozdíl mezi kdysi skutečně žijícími a smyšlenými postavami. Ale ten základ příběhu, jeho hlubší smysl, tak ten trvá tak dlouho, dokud má pro určité lidské společenství význam, dokud mu dává nějaké poučení, varování nebo vysvětlení přírodních či společenských jevů. Vždyť rodiče vždycky dětem vyprávějí stejné pohádky, které sami jako děti slýchaly od svých rodičů! Takže já jsem velkým přívržencem "folkloristické archeologie", myslím si, že v pověstech, pohádkách, výročních obyčejích a zvycích lze objevit velmi dávné kořeny různých mýtů a rituálů.