Diskusní téma: Příběhy čtenářů

Před nedávnem se mi dostala do rukou Vaše kniha "Největší české
záhady". Nejsem sice nadšencem ohledně záhad a nevysvětlitelných jevů,
nicméně Vaše kniha je velmi čtivá a přivodila mi několik neklidných
snů... Důvod, proč Vás kontaktuji je však trochu komplexnější,
nežli jen pochvala autorské tvorby. Rád bych Vás o něco požádal... Jde
o kapitolu o temných učeních mlynářů, nazvanou Krabat.
Já osobně pocházím z původně mlynářského rodu a naše rodina stále
jeden mlýn (i když již několik desetiletí nefunkční) vlastní. Jde o
vodní mlýn v obci Líšnice, nedaleko Orlické přehrady. Na mlýně jsem
vyrůstal a po přečtení Vaší knihy se mi vybavily některé zvláštní
věci. První z nich je vzpomínka na babičku, která mi několikrát
říkala, že do středu mlýnských kamenů (které jsou již velmi dlouho
položené tzv. "naplacato" jako dekorace nedaleko domu) už nesází žádné
květiny, protože všechny vždycky uschnuly. Přitom v truhlíku na
kamenech květiny zasazené do stejné zeminy normálně rostou...
Další věc, která mne v souvislosti s Vaší knihou napadla byl náhlý
propad zeminy asi 100m od mlýna, kde se přes noc objevila cca. 2m
široká díra. Nahlíželi jsme dovnitř a odhalená dutina směřovala pod
úhlem asi 30ti stupňů kamsi do nedohledna, hluboko pod zem. Z obavy
před závalem jsme vstoupili jen zhruba 5m do jámy a když byl konec
dutiny v nedohlednu, vstup jsme raději zaházeli odpadní zeminou...
Rád bych Vás tedy touto cestou poprosil o názor, k čemu mohla chodba
sloužit, případně o nějaká vodítka, kde hledat další odpovědi a
informace o minulosti mlynářského cechu... Pro zajímavost ještě
dodávám, že na Líšnickém potoce, kde stojí náš mlýn, se v okruhu
několika kilometrů nacházejí ještě další dva bývalé mlýny.

Mnohokráte děkuji za odpověď i za knihu, která mne na myšlenku pátrání
po vlastní minulosti přivedla.