Datum | 20.01.2010 |
Vložil | Zdeněk |
Titulek | Sákryš, |
Ty si ale umíš vybrat chvíli pro pauzu. Že by zamilovaná holka uspěla tam, kde slabá mužská duše opě pohořela? Už jsem čekal happy end a chystal se brblat, že jsi uspěchal konec, a najednou bumho, Jana sestřelí zrcadlo do duše. "Román na pokračování" se Ti, Otomare, pomalu mění v ságu o lidech a jejich duších, a o zemi v ročních cyklech. Tvoje krajina je neuvěřitelně skutečná, je vidět, že ji má "Prof. krajinolog Otomar" ohmatanou až ke kořínkům. A dokonalé je, jak jsi ji pomocí "drobných" mytologických odkazů dokázal oživit. Tvoje země se na jaře mladá probouzí, přes léto dospívá do ženskosti a na podzim rozkvétá mateřstvím, zima je smrt. Vypadá to, jako bys měl nastudovaného Máchala nebo Eliadeho, přitom Tě ale podezírám, že jsi k takové vizi přišel instinktivně - posloucháním nejrůznějších pověstí, pověr, místních bájí, pohádek atd. a procházkami po mnoha místech. Hluboká poklona, Otomare.
Vytvořeno službou Webnode