O čem je náš hraný film NÁVRAT?

Zpěvačka Sára (Nikol Fischerová) dostane o dušičkové noci během klubového koncertu záhadný vzkaz na svůj mobil. Americký producent české původu Petr Semerád (Čestmíř Řanda ml.) ji zve na schůzku, - a to na místo, kterému se dvacet let úzkostlivě vyhýbala, do zapadlé hospůdky Pod Kaštanem v malé vesničce poblíž Prahy. Tohle místo je pro ni zdrojem nostalgických vzpomínek, neboť se tu kdysi jako studenti potají scházeli a prožívali romantické milostné poblouznění, ale také připomínkou zrady, když Petr beze slůvka rozloučení zmizel do ciziny za svým americkým snem, stal se světovou celebritou, a zcela ignoroval existenci své opuštěné lásky. A teď, po dvaceti letech ji najednou zve! Proč? Co se stalo? A jak to, že se mu podařilo přicestovat inkognito, takže bulvární tisk, sledující každý jeho krok, o tom neví?

 Sára se po delším váhání rozhodne na půlnoční schůzku do hospody U Kaštanu přijet – a netuší, že to navždy poznamená její osud. Zítra ráno bude všechno docela jinak, a její představa o světě se šokujícím způsobem promění…

 Tento komorní příběh dvou zrazených lidí jsem kdysi napsal jako povídku – a napadlo mě, že by byl dobrým námětem pro první pokus našeho J. O. P. studia o hraný film. Velkou posilou pro nás byla představitelka hlavní role Nikol Fischerová, která je nejen výbornou herečkou, ale také zpěvačkou a interpretkou vlastních autorských písní. Její píseň Alegorie (z alba Metanoia) je nejen hlavní melodií, prolínající celým filmem, ale tvoří také svérázný komentář k duševním stavům hrdinky.

Film jsme natáčeli v autentickém čase, v němž se má odehrávat, tedy v dušičkovém období listopadu. Záběry z hudebního vystoupení byly pořízeny na skutečném koncertě Nikol Fischerové a její kapely, scény ve venkovské hospodě se natáčely v obci Kublov na Křivoklátsku, kde jsme měli po celý den k dispozici nepoužívanou restauraci s veškerým vybavením. Naši přátelé ochotně zaplnili lokál v rolích podivných nočních hostů…

Snad se nám podaří přenést na diváky alespoň část oné zvláštní atmosféry, která vládla v našem filmovém štábu během noci z prvního na druhý listopad roku 2017, snad v nich vzbudíme znepokojivou nejistotu nad záhadami, které se odehrávají mezi nebem a zemí, a které spadají do oné kategorie „černých sanitek, krvavých zrcadel a příhod z cyklu Věřte – nevěřte“.  

                                                               Otomar Dvořák, scénárista a režisér filmu