Přízrak v ubytovně

Zajímavý příběh mi poslala čtenářka Evelina Z. Můžeme sice hledat přirozené vysvětlení v tom, že se na ženský pokoj potají vloudil nějaký mladík, který získal klíče od vchodových dveří... Ale přesto tady zůstává cosi, co racionální výklad přesahuje...

  Bylo mi tehdy 19 let a kvůli práci jsem bydlela na letité ženské ubytovně. Na pokoji jsme bydleli po dvou. Moje spolubydlící pracovala na směny a občas ji na pokoji  navštěvovala její kolegině z pracoviště. Ta uměla věštit z karet a kávy, proto byla u nás na pokoji vítána. Jednou se podřekla ve smyslu , že se u nás na  pokoji divně cítí, a že podle ní tam musel někdy někdo zemřít. Za mé nepřítomnosti o víkenku občas i přespala, a pokaždé prý viděla přízrak v podobě mladíka. O nadpřirozenu a zjeveních se v roce 1981 mluvilo leda v pohádkách - a už vůbec neexistovala příslušná literatura. Nějak jsem její noční zkušenosti  vypustila z hlavy, leč během asi dvou týdnů jsem nabyla vlastní.

Moje postel byla umístěna čelem naproti oknu, za mnou byla předsíňka a vchodové dveře. Probudila jsem se uprostřed noci a upřela zrak k tomu závěsem zataženému oknu. Zjistila jsem, že se mírně vlní a z rohu vykukuje hlava, projasněný obličej mladíka se světlými vlnitými vlasy. Zíral mlčky na mne, stejně jako já na něj. Najednou to zmizelo, načež silně bouchy vchodové dveře. Až poté jsem se rozklepala strachy, mé tělo střídalo horko se zimou, a nevím jak jsem usnula. Ráno mne vyděsilo snad ještě víc, jelikož vchodové dveře nebyly zamčené. Podotýkám, že jsem si jista plného vědomí, pokoj byl ve druhém patře bez balkonu, a zamčení dveří jsem navečer pečlivě kontrolovala. Několik příštích dnů jsem se zkutečně bála usnout, a byla jsem ráda za nabídku kamarádky, abych se přestěhovala se do nové, luxusnější ubytovny.