Týden plný zajímavostí a nápadů

Především jsem se potýkal s bolavým zubem; snažil jsem se ho omámit prášky, opít vodkou, ale nakonec nezbylo než podstoupit mučednickou chvilku na zubařském křesle. Všechny následující příhody jsem tudíž absolvoval s mírně oteklou tváří.

Ve středu 27. července jsem měl v Praze ve Vršovicích schůzku se scénáristkou "záhadologického seriálu" pro mládež, který uvádí česká televize pod názvem "Záhady Toma Wizarda". Hlavní postavou je mladý redaktor internetového časopisu Honza Vrabec, který jde po stopách různých historických a přírodních záhad. Čtvrthodinová pokračování jsou vesměs pojatá vtipně, osobní život a trable protagonisty prolínají s jeho pátráním a rozhovory se skutečnými odborníky. Do toho prolínají hrané rekonstrukce událostí, jeho vize nebo sny. Pro mne je na tomto seriálu zajímavé i to, že hlavního hrdinu ztvárňuje brněnský herec Honza Adámek, jenž před lety hrál jako host v Městském divadle ve Zlíně hlavní roli v mé pohádce "Bajaja". Scénáristku zaujala jedna kapitola z mé knížky "Tajemné stíny lesů", která pojednává o tom, že známá pohádka "Zvířátka a Petrovští" má pravdivý základ. Odhaluji, kdo to byli loupežníci Petrovští a jakou symbolickou roli hraje v jejich osudu skupina různorodých domácích zvířat, která nad nimi posléze slavně zvítězí. Zasedli jsme tedy s mladou a iniciativní scénáristkou Klárou Špičkovou k bránickému  pivu v malebné hospůdce U tří soudků a během odpoledne jsme probrali nejen hlavní body scénáře, ale zaznamenala si také desítky dalších možných námětů. Navíc je Klára dramaturgyní v ostravském divadle a také zde by se mohla rýsovat nadějná možnost spolupráce. Ale především jsme dohodli natáčení v křivoklátských lesích, přímo u mne na chalupě v Kublově pod Velízem. Zahrát by si v příběhu mohla skutečná zvířátka, zejména naši polodomácí daňci a mufloni, a když jsem se zmínil, že vnučka Magda kdysi velmi zbožňovala statečného Bajaju - Adámka, scénáristka jí operativně dopsala roli, v níž poskytne v lese informace zbloudilému badateli, jenž marně pátrá po doupěti loupežníka (pardon, spisovatele!) Otomara Dvořáka.

 Ve čtvrtek pokračoval můj činnorodý pracovní týden další návštěvou ve studiu Rááádia Impuls, kde jsem natočil další cyklus ranních tříminutovek - Výletů do české historie.

Opravdu zajímavé rozhlasové vysílání jsem ovšem zažil v pátek. Pozvali mě na besedu do soukromého, zatím jenom internetového rádia APPLAUS. Musel jsem kvůli tomu cestovat přes celou Prahu až do Suchdola. Spojení jsem měl dobře promyšlené, ale přesto jsem málem přijel pozdě. Ve stanici Staroměstská najednou metro zůstalo stát s otevřenými dveřmi a světla se přepnula na nouzový režim. Nastal zmatek, lidé chodili sem a tam, vyptávali se řidiče. Prý něco zablokovalo trať. Lidé se začali děsit, jestli nejde o teroristický útok;  šílenec, jenž na norském ostrůvku postřílel přes 70 mladých lidí, byl právě žhavou aktualitou. Konečně se ozvalo hlášení, že nějaký člověk spadl na trať, a že máme použít tramavajovou dopravu. Davy se hrnuly z metra ven. Ovšem koleje na staroměstském nábřeží jsou rozkopané, takže ani tramvaje nejezdily. Vzali jsme útokem náhradní autobusy. Nakonec jsem do Suchdola dorazil včas, podle návodu došel až mezi zahradní vilky a tam pod starými smrky našel idylické zákoutí. Vila s minikavárnou, minikinem a rádiovou ministanicí. Prostě rodinný podnik, který vede bývalý moderátor. Jak jsem zjistil, pořádá i kurzy moderování a konferování. Vysílací studio bylo tak miniaturní, že moderátorka Hedviga Hejduková, uvádějící svůj pravidelný páteční večerní pořad MYSTERY KLUB, se na mě jen občas podívala škvírou mezi přístroji a počítačovými obrazovkami. Připadal jsem si tam se sluchátky na uších jako pilot v kabině malého sportovního letadla. Kromě toho občas do studia vstoupil malý chlapec ve velkých brýlích a ptal se moderátorky, jestli si může koupit křupky a ona ho němými gesty odháněla, aby nečinil nevhodné poznámky do přímého živého vysílání. Ale navzdory všech těmto okolnostem se povídání krásně rozběhlo, hodinka, proložená několika písničkami, uběhla jakoby nic. Řeč přišla na mé historické romány, na teroristický útok na Prahu, na to, jak jsem odhalil hvízdavého hada a živého trilobita.

V sobotu dopoledne jsem ještě odeslal odpovědi na otázky pro rozhovor v časopise Instinkt. Redaktora Kyšu zaujala možnost srovnání současného norského teroristy s ohnivým hejtmanem Vavřincem z mého románu "Hořící lilie".