Zajímavé zážitky z Kounovských kamenných řad

Nedávný rozhlasový pořad z cyklu STOPY, FAKTA, TAJEMSTVÍ, který natočil redaktor Stanislav Motl podle mé knihy KAMENNÉ OTAZNÍKY ČESKÉ HISTORIE a zaměřil ho na záhadný fenomén kamených řad u Kounova, vyvolal řadu ohlasů posluchačů a čtenářů. Dokonce inspiroval i článek v iDnes, z něhož cituji:

"U Kounova se nachází něco mimořádného. Je to i v evropském měřítku unikát, nic podobného se jinde nevyskytuje,“ říká Roman Hartl z Mutějovic, autor expozice Kamenné řady u Kounova, která byla v obci otevřena před dvěma lety. Je přístupna od dubna do října.

Co mu tak učarovalo? Celý kopec je protkán čtrnácti rovnoběžnými kamennými řadami neznámého stáří a různé velikosti. Původně bylo řad možná šestnáct, některé kameny váží i několik tun.

Počet kamenů přesahoval 2 500, dodnes se jich dochovalo přibližně jen patnáct set, i to je však úctyhodný počet. Stáří se odhaduje na 2 500 let, možná jen tisíc, nebo mohou být poměrně mladé, například dvě stě let. Každá z dosavadních teorií, s kterou někdo z vědců přišel, byla během několika dalších let jinými vědci vyvrácena. Od roku 1934, kdy kounovské kamenné řady objevil při procházce lesem kounovský učitel Antonín Patejdl a jako první charakterizoval lokalitu jako podivné místo, selhaly všechny pokusy o vysvětlení záhady.

„Nejpodivnější na tom je, že čím víc se kolem toho bádá, tím je to všechno ještě zamotanější. Moderní přístroje v poslední době prokázaly, že pod řadami se nacházejí tektonické zlomy a kamenné řady je kopírují,“ upozorňuje Hartl. To vnáší do celého případu ještě větší zmatek. Chtěl snad někdo vliv takových tektonických zlomů eliminovat? Nebo naopak na ně upozornit?A další záhada: řada lidí se shoduje v tom, že v blízkosti kamenných řad pociťuje blíže neurčenou energii. Jen někteří z nich však uvádějí, že když v lese přenocovali, pocítili tam uprostřed noci bez zjevných příčin smrtelnou úzkost. Jiní se dušují, že tam slyšeli podivné zvuky, které nedokážou popsat. (pozn. O.D.: S tím se zajímavě shoduje mystický sen Václava Cílka o šamanovi s jelením parožím, který ho navštívil, když přespával nad zkoumanou štolou v boku Roviny nedaleko hradiště, a který cituji v uvedené knize)

Netypické je i to, že v místních kronikách a v dalších dobových pramenech není o této lokalitě ani zmínka. Přitom v Carnaku nebo na jiných místech v Evropě, kde se vyskytují menhiry, tedy balvany umístěné do svislé polohy, se pověsti o jejich zrodu vyskytují.

Ani obyvatelé Kounova se v hodnocení kamenných řad, které jsou coby archeologické naleziště prohlášeny za kulturní památku, neshodnou. „Nevykládejte si to špatně, ale já si myslím, že je to něco nadpřirozeného,“ říká kounovská pošťačka Hana Kavková. „Já se přikláním k tomu, že to bylo místo pro kultovní obřady, možná keltské,“ oponuje starostka obce Dana Bechynská.

PS: A ještě jeden dodatek - Stanislav Motl vydal své reportáže z rozhlasového cyklu STOPY, FAKTA, TAJEMSTVÍ také v knižní podobě. V prvním dílu publikace, nazvané CESTY ZA OPONU ČASU, je závěrečná kapitola "Kamenný otazník" přepisem pořadu o Kounovských kamenných řadách, jenž byl inspirován mojí knihou, z níž je tam často citováno.