Dobrý den.pane Dvořáku, v knize České záhady v kapitole o Černých mlýnech zmińujete havrany,posly mezi světy, na mě to dělá dojem, že jsou to Odinovi havrani, Hugin(Rozum) a Munin( Myšlenka).V tomto pojetí a prostředí je to logické. Stejně tak vyobrazený kříž sv.Ondřeje je nápadně podobný germánskému Irminsulu - sloupu,který podpírá svět.Jinak musím říct, že Vaše knihy jsou úžasné, nic tak zasvěceného jsem ještě nečetla.

Ano, máte Heleno naprosto pravdu, Odinovi havrani skutečně spadají do této kategorie mystických havranů. Je zajímavé, že také keltský bůh Lug bývá provázen hejnem havranů. Podobné téma zpracovává i známá pohádka "Sedmero krkavců". A ten Havran ze slavné básně A. E. Poea, co kráká:"Víckrát ne!" je dalším symbolem havraního kultu.
Díky za chválu.

Už se "známe", takže ahoj. Dík za odpověď. Jasně, že si zprávy přebírám, ale myslím, že je lepší raději mít informací víc a třídit si je (mnohdy čas ukáže...). ještě bych ráda znala tvůj názor na OSUD. Jinak se přiznám, že jsem o tobě věděla jen tak povrchně, ale teď se začínám zajímat, máš docela slušný záběr. Stránky se mi moc líbí - zaujal mě samozřejmě obsah, ale taky velmi decentní vzhled. Přeji moc úspěchů a další zajímavé podněty.

Díky, těší mě, když se stránky líbí. Osud - něco takového nepochybně existuje. Ověřil jsem si, že i dobře vypracované horoskopy opravdu fungují. Časem zkusím něco v tomhle smyslu - moje žena Eva práci s horoskopy docela slušně ovládá. Myslím, že osud není nic "železně neměnného", ale určitá nabídka možností, množina polí, na níž musí člověk sehrát šachovou partii svého života. Je zajímavé, jak dobře funguje I-ťing nebo Tarot. Ovšem otázka musí být správně položena. Na blbou otázku přijde blbá odpověď! Možná, že na tohle téma udělám nějaký článek do blogu.

Dobrý den přeji. Po přečtení "bludiček" jsem si hned vzpomněla, že už jsem něco podobného četla. Mrkněte na matrix-2001.cz, Případ Tríbeč - hlavně čtvrtý příběh.

Ano, případ Tríbeč znám, kdysi jsme ho rozbírali s kolegou Mátlem v časopise Fantastická fakta jako "slovenskou verzi Záhady Blair Witsch". Ukázalo se však, že stejně jako ve zmíněném filmu, jde i v tomto případě o důmyslnou mystifikaci, šikovně vymyšlený "scifi" příběh, i když postavený na několika faktech z nedávné historie.
Jinak internetový magazín "Matrix-2001" pana Chvátala přináší mnoho zajímavých, inspirativních i znepokojivých zpráv o záhadných a naši běžnou realitu přesahujících jevech, ale doporučuji brát tyto informace s určitou "reservou" .
Vítám vás "alibeli" na svých stránkách a doufám, že se tu dozvíte leccos zajímavého.

Ahoj,asi špatně chápu, ale kde vidíš souvislost mezi bludičkami a mizením lidí na Tríbeči?Bludičky lidi napadají, ale nikde jsem nečetla, že by je unášely...Já bych viděla souvislost spíš jinde, vždyť O.Dvořák jasně nabízí vysvětlení -časoprostorové brány, které se občas otvírají na určitém místě, proč ne na Tríbeči?

Alibeli měla zřejmě na mysli nalezení dezorientovaného a popáleného muže, což jsou stejné příznaky jako u toho badatele, jenž prý byl na Šumavě nad Křemelnou napaden bludičkami.

To bude asi historka, co koluje stejně jako mnohé jiné. Teď z nich je ten seriál Černá sanitka, tak to je něco podobného.

Jedna z kapitol mé nové knihy DÉMONICKÉ PASTI velice pobouřila členy Klubu psychotroniky a UFO. Píši tam o zvláštním případu, který se údajně odehrál někdy v šedesátých letech, kdy na Šumavě, v oblasti kolem říčky Křemelné místní obyvatele velmi znepokojovala podivná světla. Státní bezpečnost tam údajně vyslala výzkumnou skupinu odborníků. Ta beze stopy zmizela. Po čase se brzy ráno vypotácel z mlhy na silnici před projíždějící linkový autobus popálený a zcela dezorientovaný muž. Nesouvisle vyprávěl něco o bludičkách, které je pronásledovaly a útočily ohněm a elektrickými výboji. Vědec nakonec skončil jako chovanec psychiatrického ústavu v Bohnicích. A na závěr je dokonce uvedeno přesné evidenční číslo spisu o této události, jenž je prý označen jako "přísně tajný" a uložen v archivu ministerstva vnitra. Několik nezávislých badatelů (Lenková, Mackerle) se pokusilo onen spis vypátrat, ale marně. Zdá se, že jde o důmyslnou mystifikaci. Členové zmíněného záhadologického klubu (zkratka KPUFO) proto vznesli protest, že šířím nepravdivou zprávu. Já ovšem nikde ve své knize netvrdím, že zprávu považuji za pravdivou! Dokonce tam poznamenávám, že patrně půjde o "novodobý folklór, typickou pověst 20. století". Pravdivé na tomto příběhu z rodu "černých sanitek" je pouze svérázné chování bludiček, přejaté z letitých lidových zkušeností. To v knize DÉMONICKÉ PASTI důkladně rozbírám. A zajímalo by mě, jestli se mezi čtenáři najde někdo, kdo se s bludičkami setkal a skutečně je na vlastní oči viděl.
PS: Historka mi připadala natolik nosná, že jsem ji použil jako námět pro povídku MRTVÝ LUH, která v únoru vyjde jako příloha časopisu PEVNOST.