Lednové radovánky

Koncem ledna konečně přichází zima; pozoruji víření vloček za oknem a procházím se v lehce zasněžené Grébovce. Jinak ale pilně buším do počítačové klávesnice, protože kromě rozepsaného románu z roku 1848 musím do jara ještě dodělat další část cyklu Tajemné stezky pro nakladatelství Regia. Poslední kniha STRÁŽCI JIHOZÁPADNÍCH BRD vzbudila velký zájem, už je skoro vyprodaná a chystá se dotisk, takže mi nakladatel volal, kdy mu odevzdám rukopis další části, v níž hodlám zkoumat oblast mezi Brdy a Křivoklátskem, od dávné hranice u Mýta a loupežnického kopce Vydřiduchu, přes zajímavostmi překypující, i když silně zdevastované městečko Rokycany, dolů k soutoku Klabavy s Berounkou a vzhůru po vrcholech Radče a přes magické Zbirožsko, až k Cerhovicím a Žebráku. Objevil jsem spoustu nových, i pro mne dosud neznámých skutečností... Se studiem J.O.P. plánujeme letos natočení několika filmů; měli bychom začít tajemným hradištěm Tetín.

Po letech jsme se s Evou pořádně odvázali na maturitním plese vnučky Magdy, v Berouně na Plzence; navzdory bolavým nohám jsem tančil, dokonce i dost excentrické tance :-) - a jako bych se v duchu vrátil o čtyřicet let zpátky. Maturantské šerpy, krásné šaty děvčat, dojetí abiturientů nad tím, že čtyři krásné roky jim končí, se snoubí s dychtivou nadějí, s příslibem, že život jim chystá úžasné možnosti... My starší už jsme svůj příděl vyčerpali... Ba ne, ještě ne, ještě je pořád plno plánů... Jenom si člověk v mém věku už zkracuje termíny, říká si: Co nestihnu letos, na to už možná příští rok nebudu mít sílu.

 Adrenalinovým zážitkem pro mě byla koupě dvou židlí v nákupním centru IKEA. Labyrint chodbiček mezi vystaveným nábytkem, vyhledávání zboží podle čísel v samoobslužném velkoskladu, marný pokus zabalit krabici do fólie... Právě před chvílí jsem zcela vyčerpán dokončil montáž první přivezené židle. Krásná hra pro kluky, milující stavebnice, ale ne pro mne, i když musím uznat, že obrázkový návod byl názorný. Trochu jsem se zapotil při utahování šroubů, ale už na první vlastnoručně dokočené židli sedím a píši tyto řádky. Je pevná a bytelná - snad takové budou i texty, které na ní stvořím!