Pekelný podzim

Netušil jsem, že se v těchto nevlídně šedých a podmračených podzimních dnech dostanu na samé psychické dno... Všechno se hroutí a stává malicherným v porovnání s pomíjivostí života. Moje sestra Marie a moje žena Eva, obě vynikající výtvarnice, těžce onemocněly. Jedna má po operaci, druhou to teprve čeká. A já jsem najednou pochopil, že kamenné otazníky začínají u pětimilimetrového kamínku, který se rozhodl putovat mými ledvinami. Prochodil jsem několik nocí v kolikových bolestech, zkroucený a zmučený. Čas najednou dostal jinou dimenzi. Jak se soustředit na psaní, když celý svět se stal oceánem bolesti? Pak se mi ulevilo, když jsem ten kámen "porodil", vyšel jsem poprvé před dům, abych koupil rohlíky, byl jsem tak slabý, že jsem se musel přidržovat zdi - a najednou jsem si uvědomil, že vidím jinou ulici než obvykle, že na ní leží zvláštní, až neskutečné ticho...

 Nevím, co bude za měsíc, nevím, kdo z naší rodiny se dožije či nedožije příštího roku. Všechno je najednou absolutně relativní; pustím televizi a s úžasem zírám, jak maďarské vesnice mizí v krvavě rudém jedovatém bahně. Apokalypsa... Opravdu divný podzim, ale on byl celý letošní rok nějak divný. Snad se mi podaří dostát všem závazkům, dokončit plánované historické romány a další cestopisné knížky.  Bojuji s tím se zaťatými zuby. A doufám, stále ještě doufám, že všechno dobře dopadne........

 Snad tedy něco radostnějšího. V nejbližších dnech by měla vyjít další moje knížka v nakladatelství Regia z cyklu Tajemné stezky - tentokrát "Soutěskami Českého krasu". Napsal jsem také odpovědi pro rozhovor o berounských strašidlech, který vyjde v regionální mutaci časopisu Sedmička. A redaktor Motl si se mnou smluvil schůzku, aby se domluvil na další spolupráci, protože rozhlasový pořad o kounovských kamenných řadách měl velký posluchačský ohlas. Lidé mu volali a vyptávali se na moji knížku "Kamenné otazníky české historie", ze které Motl v onom pořadu často citoval. Odkazoval je prý na mé stránky nebo na palác knih Neoluxor na Václavském náměstí v Praze, kde ji zaručeně mají. Škoda, že mé přímé vyprávění nemohl použít (pouze jako ilustrační ukázku), protože v kavárně Slávii, kde jsme to točili, bylo rušno a tak nebyla nahrávka dost kvalitní a srozumitelná. Ale nevadí, on vše, co jsem řekl, šikovně převyprávěl vlastními slovy. Ukázky z mé knihy dokonce četl profesionální herec. Kdo by si ten pořad chtěl poslechnout, jistě ho najde v archivu na webových stránkách rozhlasu.

 Také by měl během října vyjít román v žánru "městské fantasy" od mého přítele Pavla Renčína LABYRINT, což je příběh, který vycházel na pokračování na jeho stránkách a který čtenáři obohacovali svými nápady, návrhy, parodiemi a dokonce komiksovými kresbami. Já jsem vymyslel několik písňových textů, songů, které charakterizují jednotlivé hrdiny příběhu. Jiní členové klubu je dokonce zhudebnili. Tyto texty "metalové opery" se stanou součástí knihy. Jako honorář mi autor kromě autorského výtisku slíbil alkoholický nápoj dle vlastního výběru. To mi tedy poraďte, co bych si měl vybrat, aby to za to stálo? :-) Dějí se neuvěřitelné věci, protože postavy z Renčínova příběhu, takzvaní Občané Rytíři, hájící personifikovanou Paní Prahu (kdo chce vědět víc, ať si přečte první dva díly jeho trilogie Městské války) vystoupily z románu a řádí v pražských ulicích! Bylo to dokonce i v hlavním televizním zpravodajství: na Vinohradech vytáhl jakýsi chlapík z auta středověký meč a začal jím honit taxíkáře, který mu zablokoval cestu, dokonce ho sekl do ruky a pak mu mečem vymlátil okénko u auta. To prostě je víc, než na co stačí ubohá spisovatelova fantazie!! Realita nás vždycky předhoní.