Vážený pane Dvořáku,
už před rokem jsem četl Vaše Největší české záhady a stejně dlouho se Vám chystám sdělil jednu moji záhadu: V šedesátých letech mne vymrštila do koruny stromu ( v místě které popisujete) neznámá energie na Vyšehradě poblíž Čertova sloupu. Až donedávna tedy jsem to ve vzpomínkách tedy přičítal mé tehdejší platonické čarodějné lásce, Kateřiny (i Lojzík Fišárek se tehdy o ni ucházel). Drželi jsme se oné noci za ruku (r. 1962/63) opuštěným Vyšehradem a vedli řeči rezonující v duši- až jsem se "střihem" přistihl ve vrcholku koruny stromu, na nějž bych nikdy nemohl bez cizí pomoci ani vyšplhat.
Kateřina tehdy tvrdila, že mne viděla vyběhnout kolmo po kmeni vzhůru...
S obrovskými potížemi jsem se dostal dolů - a takřka na půl století na vše zapmenul.
Budete-li vyrábět nějaké druhé vydání dotyčné knížky, můžeme si o příhodě popovídat.
Mějte se hezky. Promoval jsem na dramaturgii desetiletí před Vámi, jsem ročník Vladimíra Körnera a dotyčného Lojzíka.
ivan-steiger.de
Vytvořeno službou Webnode