Pocity horolezce, aneb únava po dokončení díla...

Za okny úporná zima, dokonce koncem února záplavy sněhu... Občas jsem mrkl přes rameno do okna, jak se venku hustě chumelí, jak jsou větve stromů obtažené bílými linkami, tlustými skoro 20 centimetrů. Čas dětských radovánek už je ale dávno za mnou, celý leden a únor jsem zápolil s historickým románem ĎÁBEL NA ŘETĚZU, který už měl hotovou obálku a nabízel se k prodeji - a já se najednou zasekl a nevěděl jak dál, do tohoto se mi najednou spustila rýma a kašel, celková únava, radši bych se ani neviděl, no prostě horor! Neúprosné vědomí povinnosti mě každé ráno vleklo zpátky k počítači, mžoural jsem na monitor slzícíma očima a bojoval s démony v Prokopově jeskyni...

 Občas jsem si odskočil na přednášku, do Let, do Berouna, do Zaječova a Jinců. Ohlas čtenářů člověka pohladí po duši. Také se premiérově promítal náš televizní pořad se Stanislavem Motlem, inspirovaný mým románem Hořící lilie - dal tomu název Ohnivý Vavřinec. Román o barokních teroristech považuji za jeden z mých nejlepších a tak mě mrzelo, že zájem čtenářů, vzbuzený zmiňovaným televizním pořadem, vyšumí naprázdno, protože kniha, která vyšla před šesti lety, je beznadějně vyprodaná. Sondoval jsem, jestli by ji některý nakladatel nechtěl znovu vydat - a nakonec mé oblíbené nakladatelství MOBA se rozhodlo přistoupit k druhému vydání. Vyjde v druhém pololetí roku - a napsal mi k němu krásnou předmluvu Standa Motl. Já jsem tam doplnil pár informací o pozadí románového příběhu. Je zajímavé, jak čtenáři okamžitě reagují na nějakou zmínku v centrálních sdělovacích prostředcích: téma "pražský požár, Hořící lilie či Vavřinec Procházka" vyhledalo na těchto mých stránkách několik set zájemců. Je to teď nejvyhledávanější téma, dokonce na čas předběhlo i "Zvuky z pekla v kolském vrtu"!!!

 Pozoruhodné jsou i další aktivity, které se tak nějak samovolně nabalují. Například mi zavolala šéfredaktorka z Berounského deníku, že by chtěli vydávat romány na pokračování, a rádi by začali se mnou jako bývalým kolegou a "berounskou osobností". Bylo na mně, jakou knihu vyberu. Tak mě napadlo, že málo známý příběh Ďáblův klíč, který se navíc odehrává na berounsku v 17. století, a je to takový mystický horor, by se k tomu účelu skvěle hodil. Takže od zítřka bude denně v Berounském denníku kousek mého příběhu :-)

 Také bych měl mít nějaké povídání na jedné tabuli naučné stezky Jince - Plešivec, nabídl mi to na besedě v Jincích místní učitel, který tu stezku má na starosti.

 To je všechno milé; ale hlavní balvan mi spadl ze srdce, když jsem v minulém týdnu udělal poslední tečku za Ďáblovým klíčem. Připadám si jako horolezec, který úspěšně zdolal obtížný vrchol.