Podivný spisovatelův slunovrat

Ačkoliv jsem vlastně v rekonvalescenci, prožíval jsem období slunovratu dost hekticky. Ve středu 22. června v Paláci knih Luxoru se mluvilo o hvězdách a lásce, křtila se kniha přítele Honzy Bauera, literární historik, doktor Otakar Chaloupka, stařičký pán, hovořil tak živě, že nás mladší zahanbil svým pronikavým myšlením. Písněmi z muzikálů zpestřila naše povídání půvabná a útlá Zuza Ďurdinová a mužný Richar Sacher, který navzdoru zlověstné upíří tváři na svém tričku zpíval o tom, jak je láska nádherná. Řekl jsem pár slov o proslulém Keplerově horoskopu, připili jsme si šampaňským, dorazil i můj elitní čtenář pan Večerka, který tentokrát přinesl balík knih k podpisu kolegovi Bauerovi.

 Na poslední červnový víkend připadá už tradičně kublovská svatojánská pouť - a s ní i tradiční výstava obrazů. Letos se odehrávala v podivně hořkosladké atmosféře. Moje sestra Maruška se dočkala vlastní soukromé výstavní síně, kterou jí zbudovali a perfektně vybavili členové rodiny. Je to místnost velmi krásná, neboť v jejím centru stojí velká selská kachlová kamna. Hned v pátek se naplno osvědčila jejich kvalita, neboť léto začalo nepříjemně chladným počasím. Kamna požírají celá polena, rozpalují se pomalu, ale pak vydatně hřejí ještě druhý den. Malý Filipek a Magda si hned vyzkoušeli, jak se ležívalo pohádkovému Honzovi na peci. Ano, je to nádhera ležet na ovčí kožešině a pod sebou mít hřející kachle! Jenže na ležení nezbýval čas, bylo nutné rozvrhnout obrazy do skupin, uváděných citáty z mé knížky SÁGA PROVAZNICKÉHO RODU, a rozvěsit je podél stěn. Na poslední chvíli se dokončovalo osvětlení a drobné detaily. A pak už nastala slavnostní chvíle vernisáže. Na dvoře truhlárny se sešlo kolem 150 lidí, cestou z koncertu na Velízu se zastavil i pěvecký sbor KUBR a zazpíval zcela neplánovaně Marušce dvě písně. Seděla na invalidním vozíčku a neubránila se slzám. Bylo to dojemné, i já měl nečekanou trému, snad z toho vědomí, že je to jakési vzdorování neblahému osudu tvůrčím činem...

 Ve výstavní síni pak nebylo k hnutí, občerstvení se podávalo i na dvoře, přijela spousta známých, také fotograf Vilém Kropp z Berouna, můj první nakladatel, který navzdory požehnanému věku jednadevadesáti let si hrdě vykračuje s oporou turistických holí. Zastavil se i pán ze Hředel, který ve vlastní režii natočil zajímavý dokument o rodné obci. Pouštěl mi ukázky na notebooku a domluvili jsme se, že mu do filmu povím něco o katastrofické povodni, která před 150 lety smetla Hředle z povrchu zemského. Fotodokumentaci z vernisáže výstavy a otevření GALERIE U MARIE si můžete prohlédnout na mém webovém albu ZDE.

A znovu do Prahy: ve středu 29. června nejen že v Praze poprvé vystupoval legendární bubeník skupiny Beatles Ringo Starr, ale také já měl vystoupení v české televizi. Moderátor Žmolík si mě pozval jako hosta do živého vysílání pořadu Televizní akademie, zaměřeného tentokrát na "Kameny s duší". Na Kavčích horách jsem vlastně účinkoval poprvé, doposud jsem se pohyboval po různých studiích v jiných končínách, ať už to byla Prima v Libni, studio ČT v Ostravě nebo v Brně. Před druhou hodinou jsem se usadil v klubovně v prvním patře, u studií dokumentaristiky, a rozprávěl se sympatickou mladou sochařkou Zuzanou Čížkovou, která byla druhým z dnešních hostů. Ve studiu vládl navzdory letnímu vedru příjemný chládek. To jsou ty zázraky klimatizace. Je už málo pamětníků, kteří vzpomínají na pekelný tropický žár ve světlech studiových reflektorů :-)

 Pan Žmolík mi předem volal, abych s sebou vzal na flešce nějaké fotky vztyčených kamenů, které by mohli během mého povídání promítat. Dal jsem dohromady nějaké snímky; před kamerou si také "zahrála" moje knížka KAMENNÉ OTAZNÍKY ČESKÉ HISTORIE. Po mém vystoupení následovala repríza staršího filmového dokumentu o českých megalitech. Záznam pořadu můžete shlédnout po kliknutí ZDE.

 Deset minut uběhlo jako voda, dalo by se ještě hovořit dlouho, líbilo se to režisérovi, produkční i maskérce, která byla tak zaujata, že mě málem zapomněla odlíčit. Redaktor Žmolík nadhodil možnosti další spolupráce. No, uvidíme...

 Mezitím se ozvala další televizní redakce, že natáčí cyklus o studánkách a rádi by mě použili, abych vyprávěl nějaké pověsti, které se k nim váží. Natáčet by se mělo v příštím týdnu. Proboha, kdy vlastně budu psát?...