Příběhy z jiného světa

Zajímavý dopis od čtenářky Ziny… Co si o něm máme myslet? Tyhle pocity mohou být samozřejmě takzvané vnitřní projekce, obrazy z podvědomí, které nezávisle na naší vůli zpracovává různé naše úzkosti, traumata a pocity viny a dává jim obrazná vyjádření. Ale kdo ví, kde se nachází hranice mezi různými duchovními energiemi? Jsou lidé, kteří mají jemnější citlivost naladění, než běžná většina. Ostatně, udělejte si svůj vlastní názor:

Dobrý den, chtěla bych se také podělit o své zážitky, konkrétně s mrtvými dušemi. Zhruba před dvaceti lety jsem měla velkou lásku. Říkejme mu třeba Zdeněk. Byl to platonický vztah. Bohužel do dvou let zemřel na rakovinu. Byl to pro mě šok. Na jeho pohřeb jsem nemohla, měli jsme velkou rodinnou oslavu. Ale i tak jsem s ním v duchu byla na tom pohřbu…

Ta bolest z jeho smrti ve mně byla roky, jakoby tam něco zůstalo nevyřčeno, při vzpomínce na něho mě vždy zabolelo srdce. Nevěděla jsem ani, kde je pohřbený, až po letech jsem šla po hřbitově a naráz jsem se ocitla u jeho hrobu. Byla zima, nikde nikdo a já byla ráda, že jsem ho našla.

 Náhle však slyším vnitřní hlas: „Tati, kdo to je?“ A když jsem četla nápis na náhrobku, tak jsem zjistila, že tam byl pohřbený i jeho syn, který zemřel po něm, a o němž jsem nic nevěděla. Záhy jsem slyšela i Zdeňkův hlas: „Konečně jsi přišla“. Naráz má letitá bolest byla pryč a měla jsem až nadpozemský pocit. Od té doby mě srdce nebolelo.

 Tím to ale nekončilo. Jednou jsem jela něco vyřizovat do města a došlo mi, že mě objednali v den, kdy má Zdeněk narozeniny. Říkám si: to není náhoda! A taky jsem se zastavila na hřbitově, abych zapálila svíčku a postála. Naráz se ovšem cosi stalo, bylo to, jako když se otevře jiná dimenze a já měla pocit, že se topím, bylo to prostě lapání po dechu, jak když padne člověk pod vodu. A naráz se mi otevřel minulý život. Bylo to velmi nečekané a šlo to jak zrychlený film. Došlo mi, že jsme si museli být v minulém životě se Zdeňkem hodně blízcí. Vždy když se zastavím na jeho hrobě, cítím jeho blízkost a je mi tam velmi příjemně. Jsem si jistá, že se v dalším životě potkáme.

Druhý příběh s mrtvou duší se mi stal poměrně nedávno. Píšu občas povídky, kde používám smyšlené postavy nebo herce, živé, nebo i ty, co už zemřeli. Známá mi dělala horoskop a řekla, že za krátký čas zažiji něco nadsmyslového. Moc jsem tomu nevěřila, měla jsem plno práce a byla v jednom kole. Potom se to stalo. Přišlo to při úplňku. Praskla mi žárovka, odešla lednička a ve vzduchu byla cítit podivná energie. A naráz se objevil on - říkejme mu třeba Chris. Bylo to ovšem velmi nepříjemné, jako když mrtvý v rozkladu vstane z hrobu, tak jsem ho spatřila vnitřním zrakem. Zjistila jsem, že má výročí úmrtí a slíbila mu, že za něho zapálím svíčku, to jsem udělala, pak byl klid.

 Později jsem jela do města nakupovat dárky. Cítila jsem, že nejsem sama, Chris byl se mnou, ale už vypadal normálně. Mlčel a já k němu telepaticky mluvila. Ptal se, proč jsem do města jela a já mu řekla, že sháním dárek, který nemají a určitě ho neseženu. Naráz jsem vešla do obchodu a měli ho. Měla jsem radost a ptala se Chrise, zda nechce taky něco koupit, řekl, že šálek na kávu. Tak jsem koupila šálek a on se neskutečně rozzářil a úplně omládl. Druhý den mluvil a mluvil tak rychle, jakoby mluvil těsnopisem, nebylo mu rozumět, jakoby měl radost, že mu to jde. Chtěla jsem ho přerušit, že mu něco řeknu o své sestře, než jsem to domyslela, mluvil o ní on, že má ty a ty zdravotní potíže a co by na to měla užít. Dívala jsem se do herbáře a naprosto to sedlo! Odpověděl mi ještě na pár otázek naprosto přesně, že jsem se už i bála ptát. Chtěl, abych o něm někomu napsala.

 Napadlo mě, že je to velmi zvláštní, v životě jsem měla pár lásek, přátel; všichni jsou po smrti a nikdo z nich za mnou nepřišel, i když jsem na ně vzpomínala, psala jsem v povídkách o tolika lidech za celé roky nic a naráz se objeví někdo, koho ani neznám. Člověk by spíš řekl, že ho navštíví jeho blízcí, ale asi má záhrobí svůj systém a možná člověk potká spřízněné duše, které jsou možná na podobné duchovní úrovni.