Propagační cesta s novou knihou a život v Kublovském zátiší

Ve středu jsme vyjeli terénním vozidlem paní Holečkové podél potoka Kačáku. Tentokrát nikoliv na objevnou výpravu, ale na "propagační turné" s právě vycházející knížkou "Dávnou vodní cestou za tajemstvím zlaté Kačice". V erbovní obci potoka Kačáku, která mu vlastně dala jméno,tedy v Kačici, projevil po první telefonické nabídce obecní úřad rozpačitý zájem: "No, možná dva tři kousky bychom si vzali..." Zřejmě mají své zkušenosti s různými turistickými příručkami, které jsou teď chrleny jako na běžícím pásu, protože nakladatelé zvětřili, že je o tento typ literatury zájem a že by se na tom mohlo něco vydělat. Ovšem rubem té nadprodukce je, že autoři jen stále dokola opisují suché faktografické údaje; málokdo se namáhá, tak, jak to děláme my, aby zmíněná místa osobně objel či obešel a zachytil své dojmy z nich, - a navíc aby se pokusil odhalit skryté tajemství určité krajiny, její duši a příběhy, které jsou s ní nerozlučně spojeny. Takže když na obecním úřadě v knize zalistovali a začetli se do ní, hned volali paní Holečkové, že by jich chtěli dvacet. Pak objednávku zvýšili na pětadvacet. Přinesli jsme jim tři balíky po deseti knihách - ale bylo to málo, museli jsme se vráti k autu ještě pro jeden. Starosta dostal nápad, že obec dává lidem dárek k významným životním jubileím a tahle knížka bude hodnotnějším dárkem než potravinový balíček. To mě samozřejmě moc potěšilo.

Také v Řevničově se sešel v budově mateřské školky Klub důchodců (vtipný paradox!). Asi dvacet pět účastníků besedy pozorně vyslechlo vyprávění, v němž jsme se střídali s paní Holečkovou, kladlo spoustu dotazů a pak si všichni koupili knížku a chtěli do ní autogram. Během prvního týdne se prodalo 800 kusů, což je velmi povzbudivé.

V Krušovicích jsme na obecní úřad také dodali balík výtisků. Kromě toho tam paní Holečková během Krušovických pivních slavností, které se konají tuto sobotu, otevře prodejní stánek s nabídkou našich knih. Na závěr náročného dne jsme si dali v hospodě u pivovaru sklenici dobré krušovické dvanáctky.

Moje pracovna v Kublově pod Velízem

"Propagační turné" přerušilo mou soustředěnou práci na historickém románu. Ale zítra se vracím ke svému notebooku v podkroví chatičky v Kublově, kde trávím proměnlivé letní dny (jednou slunce, podruhé déšť a zima, takže zatápím v kotli,  jednou  radostná inspirace a podruhé krize a deprese z toho, že to nejde...). Společnost mi dělá stádo daňků, k nimž teď přibyla dvě krotká mufloňátka s obrovskýma očima na způsob disneyovských kreslených figurek (vždycky jsem si myslel, že je to kýčovitá nadsázka a ona je to skutečnost!), objevilo se i stádo ovcí (které mi sežraly maliny!) a hejno špačků, které řve a zakryje nebe jako vířící mrak (vypadá jako z filmového hororu Ptáci a sežralo mi třešně!). Je to zkrátka milé prostředí pro spisovatelskou práci. A neruší mě tam telefony a nevábí mě internet...

Výhled z okna mé pracovny v Kublově

Daňci jsou neobyčejně zvědaví. Několkrát denně se chodí přeptat, co to pořád tak trpělivě píšu...

Výhled z pavlače mé chalupy: idylka na všech stranách!

 Ovšem svatojánskou pouť si nenechám ujít! Dokonce letos na dvou legendárních místech. Napřed v Kublově pod Velízem, kde mě čeká pomoc při instalaci zajímavé výstavy a řeč na vernisáži (viz. rubrika Novinky) v sobotu pak ve Svatém Janu pod Skalou křtím svoji novou knihu o potoce Kačáku. Snad budou letos létat světlušky? Noční les s putujícími jiskřičkami svatojánských broučků je prostě pohádkový, snový zážitek. A malým dětem z příbuzenstva musíme připravit dárky do svatojánské postýlky, Nevíte, co je svatojánská postýlka? To je starý lidový zvyk z Podbrdska. Postýlku stelou děti pod stolem z devatera kvítí, dá se tam něco k jídlu a pití - a ráno najdou děti jídlo snědené, byliny zválené a jako odměnu za to, že se dobře vyspal, jim tam sv. Jan Křtitel nechá drobné dárky. Je to vlastně letní obdoba Ježíškovy nadílky.

 No, a potom se zase budu muset přinutit k práci na románu, vždyť termín k odevzdání rukopisu se nezadržitelně blíží!