Roky plynou... aneb Poutám ďábla na řetěz

"Můj drahý básníku, jsme již poněkud přistárlí a přihodilo se nám bezpočet věcí, z nichž mnohé nestály za nic. Co na tom sejde, jiné bývaly opět krásné a jiné opět bláznivé". To napsal Vladislav Vančura v úvodu ke své kouzelné novele Markéta Lazarová - a tahle slova si teď čtu, právě ve chvíli, kdy se venku lednově smráká, Praha mizí pod bělostnou sněhovou peřinou a na orloji mého života právě odbíjí další rok. Je vůbec možné, že před šedesíti dvěma lety v Praze v Podolí, pod bájným Vyšehradem, jsem v tuto hodinu pohlédl poprvé na svět? Ani nevím, jestli tenkrát také sněžilo; podle fotek mého otce s kočárkem, pořízených pár týdnů poté, se zdá, že byla obleva. Snad se někdy vrátím do oné doby padesátých let, která byla krutá, těžká, bláznivá a přesto plná zvláštní poezie. Autobiografický román, jenž by zachytil mé zážitky z dětství, je pro mne zatím pořád velkým snem a nesplněným dluhem. Nejsem si ani jist, jestli to bude nějaké čtenáře zajímat. Vždyť "Sága provaznického rodu", v níž jsem se vrátil ke vzpomínkám mého dědečka provazníka, moc velkou díru do světa neudělala, takže jsem musel odložit i plánovaný třetí díl. Ale možná si příběh mého dětství jednou napíšu sám pro sebe, jen pro potěšení své a několika spřízněných duší.

 Letošní rok začíná velmi hekticky: jako z dálky ke mně doléhá bláznění kolem prezidentské amnestie, volby nového prezidenta a finanční krize. Já musím spoutat ďábla na řetěz - ano, myslím tím dokončení historického románu ĎÁBEL NA ŘETĚZU, který mi dává opravdu zabrat. Měl by vyjít v květnu, na webu už jsou upoutávky a dokonce krásná obálka, která vypadá jako "okovaná železem". No, už jsem přinutil kněze Drslava, aby pod řeholním jménem Prokop odešel poustevničit na Sázavu a v jeskyni Zákolnici se tam utkal s děsivým démonem... Kníže Oldřich provedl odvážný přepad Pražského hradiště a Soběslav Slavníkovec padl v bitvě na mostě. Teď už uvedu na scému sedmiletého Břetislava, chlapce, který se musí skrývat před najatými vrahy... Jako Damoklův meč nade mnou visí datum 31. ledna, kdy mám rukopis odevzdat do nakladatelství. Drže mi palce... A těšte se na knihu.