Letos v létě jsem na vlastní oči viděl podivnou ohnivou kouli!

Konečně se dostávám k tomu, abych doplnil jedno pozoruhodné pozorování z letošního léta. V měsíci červenci jsem na své chalupě v Kublově pozoroval oknem blížící se noční bouři. Nebe na jihozápadě, nad křivoklátskými lesy ve směru mezi Zbirohem a Skryjemi, kde se skrývá údolí řeky Berounky, se rozsvěcelo blikavým svitem. Jeden blesk následoval za druhým. Specifické však bylo, že tyto výboje nesměřovaly do země, ale přeskakovaly vodorovně po obloze; vyrovnávaly se prostě elektrické potenciály mezi různě nabitými částmi bouřkového mračna. Náhle místo běžného klikatícího se blesku vyrazila z ozářeného místa oranžová koule a letěla s chvostem sršících jisker (něco na způsob bolidu hořícího v ovzduší, čili "padající hvězdy"). Proťala šikmo oblohu a rozprskla se. Přivolal jsem rychle manželku Evu a vylíčil jí, co jsem spatřil. Dívali jsme se, jestli se jev nebude opakovat. A vskutku, po několika běžných blescích se mračno znovu rozsvítilo blikavých zábleskem, z něhož jako z ohnivého jícnu vyrazily do dvou stran menší ohnivé koule a po zdolání určité dráhy vybuchly v gejsíru jisker. Následovalo běžné zahřmění. Další opakování jevu jsme už nezaznamenali. Popis tohoto úkazu jsem zatím v žádné literatuře nenašel. Jde snad o fenomén, který v případě, že výboj směřuje k zemi, vede ke zrodu kulového blesku? Hodně se také podobá již zaznamenaným a dokonce vyfotografovaným "korálkovým bleskům", kdy dráha výboje vypadá, jako by šlo o korále, tedy o řadu zářících kuliček navlečených na zvlněné ohnivé šňůře. Každopádně jde o něco neobvyklého a tento jev ve mně zanechal hluboký dojem.