Dojmy z Prokopského údolí, aneb Zahánění démonů

Máme divný čas plný symbolických souvislostí: Polský prezident a celá generalita zahynou na místě, kde chtějí uctít smrt vyvražděné elity národa, ostrov Island se pomstí Evropě za to, jak ho ožebračila, a zahalí ji do oblaku sopečného kouře. A protože zrovna v pátek uplynulo sto let od prvního vzletu letadla ing. Kašpara v Čechách, uctili jsme toto výročí posvátným klidem na nebi - letecký provoz se zastavil. A jeho pokračování je v nedohlednu. Jak málo stačí, aby se některý ze systémů naší civilizace zhroutil! Až z toho jde strach.

 Ale navzdory sopečnému prachu v ovzduší jsme využili krásného jarního dne s modrým nebem bez mráčku a vyrazili jsme na celé odpoledne s manželkou Evou  a vnučkou Magdou do Prokopského údolí. Mrzí mě, že to místo ztratilo velkou část svého někdejšího půvabu. Dovedu si představit slavná poutní procesí, putující k posvátné jeskyni svatého Prokopa. Ten útes s kostelíkem na vrcholu a otvorem velké jeskyně uprostřed stěny, k němuž vedlo schodiště a před nímž stál na skalní římse domeček poustevníků, musel působit vskutku úchvatně. V kaňonu potoka Kačáku ve Svatém Janu pod Skalou si můžeme udělat představu, jak impozantně mohla kdysi působit skála sv. Prokopa. A což teprve ta dvoupatrová, 150 metrů dlouhá jeskyně! Všechno bylo odlámáno a proměněno ve vápno a cement! Cynismus podnikání bez skrupulí, hrůza situace, kdy peníze jsou ten jediný argument. Zbyl na tom místě jenom zbyteček někdejší skály, na kterém jsou dobře vidět zprohýbané vrstvy usazenin ze dna pravěkých moří.

 Kdysi prý svatý Prokop žil v této jesky ni jako poustevník a vyhnal odtud zlověstné ďábly. Vyhnání ďáblů můžeme chápat jako potření pohanské víry. Patrně tu bývala svatyně, v níž naši předci uctívali přírodní duchy. A co je nejpozoruhodnější: Němci za druhé světové válce vybudovali v Prokopově skále jakési tajné podzemní objekty, které po válce převzala naše armáda a drží je dodnes. Nikdo neví, co se v té skále skrývá; v přístupu k ní brání vysoké betonové stěny. Je tu střežená vrátnice, ubytovna vojáků, zákaz fotografování. Velké tajemství Prokopovy skály!

 A ďáblové jsou pořád nablízku! Výběžkem skály je proražen tunel, jímž kdysi vedla vlečka, odvážející z lomu kamení. Ten tunel je poměrně dlouhý a zahýbá do oblouku, takže zprvu nevidíte světélko na druhém konci a kráčíte do čím dál hlubší tmy. Říká se, že kdo projde až na druhý konec, získá bobříka odvahy. Ale nutno přiznat, že v tom tunelu padá na člověka divná tíseň a citlivější povahy nevydrží. Moje patnáctiletá vnučka tady poprvé v životě zažila pocit, který s ní pořádně otřásl. Připadalo jí, jako by z ní něco rázem vysálo všechnu sílu, bylo jí v tu chvíli úplně na omdlení. Sotva vyšla ven, pominulo to. Ale z psychického šoku se vzpamatovávala ještě hodnou chvíli. Měla prý pocit, jako by se na ní v tom tunelu přisál nějaký cizopasník, nějaký upír. Ale byl to upír, který nesnáší světlo, protože ve vchodu do sluje jí pustil :-( Na fotce, kterou jsem v tunelu pořídil, jsou vidět v temné hloubce chodby nějaké lesklé, kulaté oči, jak na nás zírají. Všimněte si jich na fotografii.

 Zato nedaleké Prokopské jezírko je nádhernou oázou klidu a pohody. Jeho stálými obyvatelkami se staly dvě labutě, které jsou zde přímo rozmazlovány návštěvníky. Lidé jim nosí housky a trávu, ale labuťky milují především pampeliškové listy. Spolu s nimi tu byl i houf divokých kachen. U jezírka je pořád živo, spousta lidí sem chodí relaxovat. Je krásné posedět zde na lavičce nad tajemně nostalgickým zrcadlem hladiny. Díky své fotogeničnosti se jezírko stalo kulisou mnohých filmových pohádek i dobrodružných příběhů.

 Ostatně, tento náš výlet nebyl nahodilý. Mám totiž zakázku od nakladatelství Regia, abych napsal knihu o Českém krasu. A oblast Českého krasu vlastně začíná hned na okraji Prahy vrchem Děvína a Prokopským údolím. Knížka by měla vyjít na podzim, takže bych ji měl mít do června hotovou. Obsáhne celou oblast od Prahy až po Beroun. O této oblasti už jsem sice několikrát psal, ale tentokrát to bude pohled souhrný, občas z jiného úhlu. A hlavně bude kniha ilustrována starými rytinami a pohlednicemi, takže čtenáři názorně uvidí, jak ta místa kdysi vypadala.

Teď koncem května by měla vyjít v edici "Tajemné stezky" obdobná knížka,. nazvaná "Královskými hvozdy křivoklátska". Tu bychom chtěli pokřtít o svatojánské pouti v Kublově.

 A abyste si udělali představu o krásách Prokopského údolí, podívejte se na mé webové fotografické album, otevře se vám po klepnutí ZDE.