V Českém Brodě podruhé- přednáška o tajemstvích Čertovy brázdy

Včera (tedy 16. dubna) jsme se opět sešli v Informačním a kulturním středisku na náměstí v Českém Brodě se zájemci o záhadách zdejšího okolí. S nakladatelkou paní Holečkovou jsme sem přivezli další knihy, ale především jsme jako své hosty pozvali dva výzkumníky, archeologa Jiřího Bernata a Milana Štědru ze Sázavy, kteří v roce 2003 celou 21 km dlouhou trasu tohoto tajemného úvozu, protínajícího napříč krajinu od jihu k severu, osobně prošli (podrobnosti o této záhadě se dočtete v rubrice "Ukázky z tvorby" nebo v mé knize "Krajinou Čertovy brázdy"). V průběhu přednášky promítli zajímavou fotodokumentaci několika nepatrných zachovalých úseků brázdy, schémata a výsledky jejího zaměření a mapky jejího průběhu terénem. Zjistili, že se dělila do několika větví, které časem obcházely některá rozbahněná či jinak neschůdná místa. Vzhledem k tomu, že tahle trasa  míjí všechna pozdější raně středověká města a nesměřuje ku Praze, ale k Nymburku a Labi, usuzují na její pravěký původ. Byla to pravěká "dálnice" a patrně sloužila také k dopravě významné suroviny, krystalického vápence, jenž se těžil na Bílém kameni u Sázavy a sloužil jako surovina k výrobě náramků, které se v době kultury vypíchaných pohárů staly velkou módou po celé severní Evropě, kde jsou nalézány v hrobech. Možná se jim přikládaly i magické a ochranné vlastnosti.

 Já jsem také posluchače seznámil s nejnovějším prokopským objevem, k němuž došlo vloni na podzim v obci Praskolesy u Hořovic na Podbrdsku. Tady jsem tehdy měl přednášku o sv. Prokopu a místí členové Prokopského spolku mě zavedli do bývalé hřbitovní kaple sv. Prokopa, kde restaurátor právě odkrýval dosud zcela neznámé pásy gotických fresek, zachycujících celou svatoprokopskou legendu. Jde o unikátní objev! Sama obec Praskolesy je svým původem a dávnou historií velmi tajemná, císař Karel IV. ji věnoval karlštejnským kanovníkům, kteří zde mívali své venkovské sídlo a Prokopská kaple sloužila jako jejich hrobka.

Milan Štědra si okamžitě poznamenal adresu Praskoleského spolku, protože by o nich rád napsal do pravidelně vydávaného sborníku "Sázavsko", kde uvádí i články o ohlasu Prokopského kultu po celých Čechách, Moravě i cizině.