NEJVĚTŠÍ ČESKÉ ZÁHADY - VLÁDCI DÉMONŮ

Při práci na předchozí knize "Démonické pasti" jsem často v místních pověstech a tradicích narážel na podivná jména: Rýbrcoul, Mokoš, Swiza, Mařebyla, Dýmač, Muhu... Co je to za bytosti? Čím se liší od ostatních démonů a přírodních duchů označovaných jen obecnými pojmy, jako například vodník, rusalka, hejkal a jiní? Tato otázka mě zaujala a usoudil jsem, že by stála za prozkoumání. Nejdřív jsem uvažoval o samostatné kapitole v rámci knihy "Démonické pasti". Jenže čím hlouběji jsem se nořil do různých zpráv, vzpomínek pamětníků a dobových dokumentů, tím větší úžas se mě zmocňoval. Najednou jsem zjistil, že plánovaná kapitola pod přílivem zajímavých informací bobtná jako těsto v díži. Brzy mi bylo jasné, že mám materiál na další knihu.

 Na počátku mého pátrání byla tajemná středověká obří kniha "Codex gigas", která vznikla v neméně záhadném klášteře v Podlažicích. Shodou okolností právě v tyto dny běží v televizi detektivní seriál, inspirovaný stejným případem. Stopa Zeleného ďábla mne vedla k podivným freskám v románských kostelících, k výbuchu zeleného ohně, způsobeném alchymisty pod věží Putnou na hradě Michalovicích, k artušovskému eposu o Zeleném rytíři, k lesu útočícímu na hradby hradu, který známe nejen ze Shakespearova "Macbeta" a Tolkienova "Pána prstenů", ale i z podivné německé pohádky "Král Zelenoles", zapsané bratry Grimmy. Stopa směřovala nejen k záhadným bytostem anglických hvozdů scaragům, k Zelenému muži, jemuž z úst raší dubové větévky a jenž byl ve středověku uctíván venkovany a jeho podoba tesána do svorníků gotických chrámů, ale dokonce k zeleným dětem, které nalezli lidé ve vlčí jámě, nebo k strašidelné příhodě jednoho čtenáře, kterou zažil na chatě u Medníku a z níž se dodnes nevzpamatoval. Ono to není jen tak, když na vás z listí v koruně stromu zírá tajemná hlava bez těla...!

 Zeleň mě zákonitě přivedla také k vodníkům a jejich různorodým podobám. Pochopil jsem, proč staří Slované spojovali vodníka s koněm a včelami a proč se keltští bojovníci tolik obávali, že na brodech přes řeky potkají Krvavou pradlenu. Zjistil jsem, jak mniši zaklínali vodníka. A nakonec jsem užasl nad souvislostí zelených bytostí s muslimským andělem Al Kádirem...

 Cesta mě postupně zavedla do různých koutů naší vlasti a vytvořil jsem cosi, o co se zatím, pokud vím, nikdo jiný nepokusil: podrobný příběh všech démonických vládců, kteří jsou ochranými duchy jednotlivých českých a moravských krajů. Překvapilo mě, kolik informací se o nich dá ještě dnes najít! A také jaké záhady s nimi souvisí. Kdo před tisíciletími postavil na hřbetech Krkonoš kamenou ohradu ve tvaru květu růže? Proč vesničané z Polabí chodili obětovat k Labskému prameni černé kohouty? Proč krále Ječmínka zná i anglický folklór? A jak probíhala legendární Ječmínkova bitva s rarachy na hoře Kosíři? A jak vlastně vypadali tito raraši? Nemohl jsem samozřejmě pominout posvátnou horu Radhošť s tajemným labyrintem a poklady skrytými v jejích hlubinách, Blaník s přízraky spících rytířů, či tajemného potomka rusalek, nalezeného na hoře Krudum u  Slavkova. Udivilo mě, že kolem rašelinišť na Rejvízu bloudí slizská obdoba Tolkienova zrádného Gluma a že jesenické pověsti mají drsný severský ráz, jako bych ani nebyl na Moravě, ale někde v zemi norských trollů. Na Šumavě pro změnu děsí pocestné pradávná šamanka Swiza ve zvířecí masce a Krušnými horami bloudí strašná Mařebyla s železnou rukavicí. Kolem Plzně burácí děsivý skřet Radouš, v Brdech houká Fabián... Byla to pro mne cesta úžasných objevů, která vyvrcholila poznáním, co se skrývá za mystickou postavou Svatého Jana a slavnostmi svatojánských nocí...

 Zvu vás na společné toulky po krajině, která se nám na první pohled může zdát všední a notoricky známá, ale jakmile se jí začneme hlouběji zabývat, objevíme neuvěřitelné a doslova šokující skutečnosti!

Otomar Dvořák: Největší české záhady - Vládci démonů; vydalo nakl. XYZ Praha v únoru 2009; k vydání připravila Petra Niederlová; obálka a grafická úprava Milan Sládek; 252 stran, černobílé fotografie a kresby v textu, vázaná s přebalem. Informace a objednávky: www.xyz-knihy.cz ; e-mail: info@xyz-knihy.cz ; tel: 222 733 607

OBJEDNAT KNIHU MŮŽETE PO KLIKNUTÍ ZDE

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode